12.část - dopis

13. února 2010 v 9:00 | Anetka |  Nina1


"Marku?" Vběhl do pokoje John.
"No?" Zeptal se celý skleslý.
John se zarazil : "Co se stalo?" Šel k němu.
Mark seděl na zemi,opřený o zeď,zíral do země a mlčel.
"Musím ti něco říct." Byl celý rozrušený. "Už se to povídá po celém hradě.Nevím,jestli je to pravda,ale mezi upíry koluje,že je Nina…Thomasova dcera!"
Mark stále mlčel,ani se nehnul.
"Marku?" Čekal,že ho to přinejmenším překvapí.
Dokonce se mu to i bál říct,ale nechtěl,aby to někde od kdovíkoho zaslechnul.
"Já…to vím." Řekl po chvíli potichu Mark.
Zavřel oči a opřel si o zeď i hlavu.
Chtělo se mu křičet.Vykřičet ze sebe všechnu tu bolest,co cítil.Měl chuť do něčeho udeřit.Rozbít něco.Utéct daleko a zapomenout…

-

Zatím,co se Mark bezúčelně trápil,Thomas šel do pracovny.Cítil povinnost oznámit přítomnost Niny i sestře Elizabeth.Jmenovala se Emma.Krátkou chvíli tu bydlela na hradě,ale nikdy s Thomasem moc dobře nevycházela,a tak se vrátila do lidského světa.Po Elizabetiny smrti se velmi pohádali a pak se už nikdy nenavštívili,ani o sobě tomu druhému nedali nijak vědět.

"Co to píšeš?" Zeptala se ho Melisa a šla k němu.
"Chtěl jsem…" Zastavil se. "Brzy přijede zástupce rodu Toru.Uspořádám ples na jeho přivítání a při té příležitosti oznámím i příchod Niny."
"A co to má společného s dopisem…?" Nakoukla mu přes rameno. "Emma…?"
Thomas namočil brk do inkoustu a psal dál.
"Chci,aby přijela…" Zahuhňal při tom. "Měla by o Nině vědět…"
Melisa mlčela.Tušila,že to nedělá jen tak.Věděla,že ho něco trápí,jenže nevěděla,jak mu pomoci,a tak ho jen políbila na tvář a odešla.

-

"Nechceš se alespoň napít?" Ptal se starostlivě John a nabízel mu tu nejvybranější krev,ale Mark nijak nereagoval.Byl zahrabaný hluboko ve svých myšlenkách.Trápilo ho svědomí,a přeci v malém kousíčku své duše nalezl klid,snad až radost.To byl ten kousíček,kde se skrývala vzpomínka na Ninu.Na její vůni,úsměv,ba i jen letmí pohled.Nezapíral,co k ní cítil.Dalo by se říct,že na to byl hrdý.Když na ní myslel,naplňovalo ho příjemné teplo.Nevadilo mu,že je z té podřadné rasy,ale že v sobě má stejnou krev jako on. ( nebo velmi podobnou ) Trápilo ho,že ji už nikdy více nebude smět políbit,že ji nebude držet v náručí…Radost se přeměnila ve smutek.Klid v trápení.To příjemné teplo zmizelo a on se zase cítil prázdný.Snad i víc než předtím.

"Marku,nesmíš se trápit…" Utěšoval ho John. "Máš báječnou sestru a dívek ještě poznáš…"
Markovi se ani trochu nechtělo mluvit,ale přeci jen potichu smutným a snad i trochu rozčileným hlasem šeptl : "Jenže co když miluji svou sestru…"
Teď si byl John už jistý,že toto nejsou jen slova.Byla to opravdová láska,co trvá,jenže svazky mezi pokrevně příbuznými…smrtonoši již dlouho nekonali,spíše naopak.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nio-chan tvoje sbénka x) nio-chan tvoje sbénka x) | Web | 13. února 2010 v 12:31 | Reagovat

wow...upe kawaii dílek !!x) a hlavně povídka samosřejmě XD

PS: mám další dílek mojí povídky 'Dívka se zvláštní Kekkei Genkai¨' tak jestli chceš tak se koukni ....děkuju ;))

pp

2 Evik Katsumi :D Evik Katsumi :D | Web | 13. února 2010 v 18:55 | Reagovat

Super dílek !!!!

3 anim anim | 14. února 2010 v 9:43 | Reagovat

fiiha XD zajimavee chcu dalsii *.*

4 Mio Mio | Web | 17. února 2010 v 12:19 | Reagovat

Ahoj Mam s kamoškou blog povidek Je stli chceš tak si nějakou pzečti (je tam zatim 1 :-( )A zanech nějaki komentaz :-P
Dido-povidky.blog.cz
Domča da nějaki fotky tak si nas nesplet' :-D

5 Ewilan Ewilan | Web | 5. srpna 2010 v 18:02 | Reagovat

úžasný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama