Září 2009

Kapesní rozvrh

22. září 2009 v 17:40 | Anetka |  rozvrhy
Se asik hodně nudila :D Mno snad se líbí :)


P.S. Dyžtak si tam dopište dny ( 1 políčko volné,řádek ) a hodiny ( sloupec ).

Avatary

22. září 2009 v 17:17 | Anetka |  avatary

Elizabeth 2/3

21. září 2009 v 17:48 | Anetka |  Elizabeth2
"Jo…to je ona." Markovi došlo,co Jack viděl a ihned ho vzal na policii.Tam ho ale odmítli s tím,že je to ještě malé dětsko a ani neví,co mluví.
- Druhý den ráno -
Jack ještě spal,ale Mark už mu chystal snídani.V tom se ozvalo bouchnutí dveřmi a do domu vešel David.
"Čau,tak co?" Zeptal se,položil dnešní noviny na stůl a svlékal si kabát.
Mark : "Jo,všechno v pohodě…" David si oddychl,jenže Mark pak ještě pokračoval : "až na jednu věc…"
"Co se stalo?!Proved něco?"
Mark nechal vaření a šel k Davidovi. "Ta holka z těch novin…"
"S tímhle přestaň!" Přerušil ho David. "Už sem se lekl,že se Jackovi něco stalo a ty přijdeš zas s tou holku!" Sedl si na gauč a dlaněmi si projel vlasy.
"On viděl,jak ji unášejí." Řekl Mark a v místnosti nastalo hrobové ticho.
David zvedl hlavu a zmateně se zeptal : "Cože…?"
Mark si k němu přisedl a pověděl mu vše,co mu v noci vyprávěl Jack i to,jak šli na policii a tam je odmítli.
"Nemohl jsi čekat,že ti pomůžou…co když si Jack doopravdy vymýšlí…?"
"Ty si snad myslíš,že lhal?" Zeptal se na rovinu Mark,ale jeho bratr neodpověděl.Jen vstal a šel k oknu,z kterého se nedávno díval Jack.Chvíli tam stál a jen se díval ven,jak si vítr hraje s větvemi stromů,a pak tiše řekl :
"Neměli bychom se do toho plést.Nech to být…"
"Cože?!" Vyskočil z gauče Mark. "Někdo tu dívku pohřbil za živa a ty řekneš NECH TO BÝT ?!!!" Rozčílil se a svým křikem nevědomky vzbudil Jacka.
"A co chceš asi dělat?!?!My nemůžeme dělat nic!Pochop to!" Křičel David a pak si všimnul Jacka,jak stojí u stolku.Zklidnil se a šel k němu :
"Jacku…Promiň,nechtěli jsme tě vzbudit…" Objal ho,ale pak si všiml jeho vyděšeného výrazu. "Jacku…?"
Mark přistoupil k nim a podíval se tam,kam zíral Jack,na noviny.
"To je on…" Šeptl Jack a pořád se díval do novin na velkou fotku černovlasého muže.
"Kdo to je?" Ptal se David. "Jacku!Kdo to je?"
Jackovo chování ho děsilo.
"Ten co ji chytl,on…je zlý…" Začal plakat Jack.
David ho držel v náručí a utěšoval.Mark si mezitím přečetl článek s nadpisem : " Smrt pod zemí "
Po pár minutách uložili Jacka znovu do postele a pak si museli promluvit…
Mark : "Píšou,že ten chlápek byl zabit podobně jako ta holka.Nejdřív ho chvíli mučili a pak zakopali do země a počkali až umře."
"Do toho by jsme se neměli plést…" Vytrhl mu David noviny z ruky a hodil je do koše.
Mark : "Ty to nechápeš.My jsme se do toho už zapletli."
"Né,to ty to nechápeš." David mluvil jako by se něčeho bál. "Kdyby se ten,co je zabil dozvěděl,že něco víme,co by asi udělal?Proč myslíš že by Jacka nezabil?Protože je dítě?Ne.On by ho zabil a bylo by mu to jedno!"
Mark věděl,že má bratr pravdu a tak zůstal ticho.
"Marku,slib mi,že to nikomu nepovíš?" Naléhal na něho David.
"Dobře…" Slíbil to Mark,ale pořád cítil,že má něco udělat.
Den se chýlil ke svému konci a Mark seděl na pohovce ve svém domě.Jen tak se díval na černou obrazovku své televize a pil pivo.
Začalo se stmívat.
V bytě se ozval hluk zvonku.
Mark odložil plechovku piva na menší skleněný stolek a šel ke dveřím.Čím blíž k nim byl,tím zvláštněji se cítil.Bylo to,jakoby tušil,že tam na něj čeká něco,co mu změní život a bylo jen a jen na něm,jestli otevře…
Nakoukl skrz kukátko na dveřích,ale nikoho neviděl,jenže i přes to otočil zlatým klíčem a otevřel.
Nikdo nikde…Mark vyšel z domu a zastavil se na čistě bílých schodech.Rozhlédl se.Avšak nikoho neviděl.Celá ulice byla prázdná a velmi tichá.Bylo slyšet jen jak ve větru šustí stromy.
Mark znervózněl.
"Kde všichni jsou…?" Zeptal se sám sebe,ale odpovědět si nemohl.
Už se chtěl vráti,když na ulicích rozsvítily lampy.Vylekalo ho to.
"Už blázním…" Zavrtěl hlavou a vrátil se do domu.
Zamkl a šel do obývacího pokoje.Natáhl ruku ke svému pivu,co si odložil,jenže na stole po něm zbylo jen obtisknuté kolečko.
"Co se to tu…?" Začal se rozhlížet. "Je tu někdo?!"
Najednou se ozvala rána z kuchyně.Mark tam bez rozmýšlení ihned běžel.
Všechno nádobí z polic i stolů bylo vyházené.Podlaha přes to všechno nebyla ani vidět.Nad Markem se pohupovala lampa,která sotva blikala a naproti němu na stole mezi střepy stála plechovka s pivem.
"Kdo si…?Vylez ty šmejde!!!" Rozčílil se Mark,ale zároveň měl i strach.Do svých mírně rozklepaných rukou vzal jednu z pánví,která mu ležela u nohou a pomalu postupoval k zadním dveřím.Tep se mu zvyšoval.Najednou lampa přestala svítit úplně a on tam zůstal stát ve tmě.Srdce mu tlouklo,jakoby chtělo opustit jeho tělo.Z čela mu stekla kapka potu.A pak,když vykopl dveře,se nestalo úbec nic.Zahrada tajemně mlčela,ona nebyla ta,jenž skrývala vetřelce.
Mark se opřel o zeď a hluboce si vydechl.Pak zvedl svou hlavu k nebi a zadíval se do měsíce,kterého obklopovaly hvězdy.
Najednou mu v uších začalo zvonit.Vše kolem něj se začalo točit a rozplývat.Mark upustil pánev a ta se roztřískla na milion malých kousků,které se začali vznášet kolem něj.Zvonění bylo čím dál silnější,až Mark padl s křikem na kolena.Ruce přitiskl k uším,jak nejsilněji to šlo a oči zavřel.
Když se pak znovu podíval na svět,ještě bylo světlo.Ležel v obývacím pokoji a na stolku před sebou ležela plechovka s pivem.Mark ihned vyskočil z pohovky a běžel do kuchyně.Všechno tam bylo srovnané a uklizené,jenže Mark se pořád cítil zvláštně,nějak se mu nechtělo uvěřit,že to byl jen sen.V tom jeho myšlenky přerušil zvonek.Mark šel nervózně ke dveřím a koukl se do kukátka.Nikdo tam nebyl,bylo to stejné jako v tom snu…
"Tohle už ne…" Šeptl Mark a pomalými úkroky couval dál od dveří.
Někdo znovu zazvonil…a znovu.
"Vypadni!" Vykřikl Mark a zíral na dveře.
Chvilku bylo ticho a pak někdo na dveře zaklepal.
"Už toho mám dost!" Rozčílil se a otevřel dveře,jenže než stačil cokoli udělat,nějaká menší osoba ho strčila do domu a zavřela za nimi.Mark vstal ze země,ale když se podíval na toho,jenž jej odstrčil,zůstal jako omámený stát.
"Jmenuji se Nelly…" Řekla jemným hláskem mladá dívka.
Hubená a s pletí jako sníh.Oči měla tmavě modré,plné laskavosti i odhodlání.Své krátké sněhobílé vlasy sepjala na pravé straně dvěmi sponkami.Obléknutá jen v těsném bílém kabátku s velkými stříbrnými knoflíky,který končil těsně u hýždí.Na nohách dvě kozačky s obrovskými podpatky a na levé noze připevněná nějaká krabička.
Byla nesmírně krásná.Mark na ní mohl oči nechat…
"Nezírej tak!" Okřikla ho dívčina. "A už pojď…" Lehce do něj strčila a šla do kuchyně.
"Počkej!" Běžel za ní Mark.
To už stála u zadního vchodu a otevírala dveře.
"Kdo sakra jsi?Nemůžeš sem jen tak vlízt!"
"Jsem přesně ta,kterou ty potřebuješ…" Řekla Nelly tak přesvědčivě,že tomu i Mark uvěřil. "Tady pokud chceš pomoct té dívce…" Dodala a vyšla na zahradu.
Markovi se před očima zjevila dívka z novin,ale nechápal,proč Nelly přišla zrovna za ním.Jak mohla vědět,že zrovna jí bude chtít Mark pomoct?A co přesně chce dělat?
Mark se díval jak odchází.
Ani se neohlédla.Jen šla dál a dál,až skoro nebyla vidět.
Teď se musel rozhodnout.
Zůstane doma a bude si dál užívat spokojeného života nebo odejde s neznámou dívkou kdoví kam?
"Tohle je pitomost…" Řekl si potichu... "Hej!Počkej!!!" a rozeběhl se za Nelly.
"Co ti tak trvalo?!" Zasmála se Nelly.
Mark jí neodpověděl,ale měl na ni spoustu otázek.Tolik,že skoro ani nevěděl jakou začít.
"Co chceš dělat?"
Nelly se na něj jen zlomyslně usmála a pak zašla do jednoho opuštěného domu.
"Počkej!" Křičel Mark a běžel za ní. "Kam to zas jdeš?"
Když se octl v domě,nestačil se divit.Všude byli počítače,gigantické obrazovky a nespočet zbraní.
"To je tvoje?" Ztěžka vyhrkl.
"Naše…" Odpověděla Nelly a šla k velké hromadě,která byla přikryta zaprášeným pláštěm.
"Jak naše?" Ptal se zmateně Mark. "Vždyť se neznáme.S tímhle já nechci nic mít!" Ukazoval na zbraně a nervózně přešlapoval.
Nelly zatáhla za plášt.Prach z něj se rozletěl do všech stran a pomalu klesal k zemi,až přes něj bylo vidět na krásnou černou Mazdu 6.
Mark jen vykoktal : "Ale s tímhle jo…"
"Nasedej." Řekla Nelly a vstoupila do auta. "Tak co?!" Nastartovala.
"Já jsem blbec!" Vynadal si Mark a naskočil na sedadlo spolujezdce.
"Radši se připoutej…" Smála se Nelly a vyjela z domu skrz zeď.
Oba křičeli,jenže Nelly z nadšení a Mark ze strachu.
"Co to vyvádíš?!!!!?" Křičel na ni Mark a rychle si zapnul pás. "Zpomal!"
Nelly jela jak šílená.Přes červenou na křižovatce a na přechodu se jen taktak vyhnula staré babičce s berlemi.Naštěstí ta si ani nevšimla,že okolo ní projeli a cupitala dál.Ani né po minutě za nimi už jela policie a Mark si už říkal,že za ní neměl chodit,že ho zavřou nebo to ani nepřežije!Ale během chvilky policii ujeli a pak zastavili před jednou starou hospodou.Na schodech tam seděli opilci a ze vnitř se ozýval hlasitý smích.
"Dívej se pozorně…" Šeptla mu Nelly a v té chvíli z hospody vylezl muž s podivnou jizvou na tváři.Motal se,div nespadl a pořád si zpíval s flaškou v ruce.
Nelly jela za ním.Pomalu a dávala si pozor,aby si jich nevšiml.Mark byl zvědavý,proč ho sledují,ale v tu chvíli měl takový strach,že nebyl schopen promluvit.
Stmívalo se,až bylo sotva vidět na krok a muž se svalil na blízkou lavičku.Už usínal a v tom se za ním kdosi objevil.Nebylo možné tu druhou osobu rozpoznat a nikdo nevěděl kde se tam vzala.Jen lehce přejela po tváři muže a hned zas zmizela.
"Kdo to???" Vyhrkl Mark a rozhlížel se,kde by mohla osoba být.
Nelly se na něj usmála. "Elizabeth…"
Markovi se rozbušilo srdce a roztřásly ruce. "C-cože?...Ale…"
"Ale ona je mrtvá?" Nastartovala auto Nelly a jela pryč. "Zdá se,že toho ještě moc nevíš…" Tvářila se záhadně a od té doby již nepromluvila.
Druhý den ráno se Mark probudil na sedadle v autě.Rozhlédl se,a když zjistil,že je ve starém domě plném zbraní,smutně si povzdechl :
"Nezdálo se mi to…"
Pak vylezl z auta a šel k Nelly,která něco dělala na počítači.
"Už si vzhůru?" Řekla překvapeně. "Dnes máme spoustu práce!"
Mark : "Jaké práce?" Už v tuto chvíli z toho měl obavy.
"Dnes ho zabije…" Zamumlala klidně Nelly a spustila hlavní obrazovku,kde se objevila fotka muže ze včerejška.
"Jmenuje se John Wood,několikrát trestaný…znásilnění,loupež…"
"Počkej." Přerušil jí Mark. "Jak tohle všechno víš?A jak by ho mohla zabít?Vždyť je mrtvá!"
Nelly : "To já taky…" Řekla ledovým hlasem a rázně vstala ze židle. "A vidíš snad,že by mě to trápilo…?" Hleděla do Markových očí pohledem tajuplným a plném bolesti…
Mark tomu nevěřil.Jak by mohla být mrtvá,když s ním mluví?
Ale zároveň si byl i jist,že nelže…
V hlavě měl zmatek.
"A co to je za práci…?" Zeptal se tiše Mark.
"Povím ti to cestou…" Řekla Nelly a zabouchla za sebou dveře.
Okolo poledne pak odjeli.Jejich auto bylo plné masivních zbraní a navíc je hledala ještě policie ze včerejška,ale Nelly to úbec netrápilo.Cestou se ještě zastavila v McDonald's ,nakoupila jídlo a zažertovala si s prodavačem.Marka její klid ještě více znepokojoval.
U jídla pak spolu ani nepromluvili.Bylo jen slyšet jak polykají a občas zašustil ubrousek.Po pár minutách to Mark už nevydržel a znovu se zeptal Nelly,kam to jedou a proč.Ta dožvýkala sousto hamburgeru,který měla právě v ústech,napila se z velkého kelímku Coca coly a pak spustila :
"Tehdy jí zabili čtyři muži,jenže Elizabeth v sobě měla tolik zloby,že se jí podařilo vrátit zpět,jako mě…" Mluvila velmi rychle a její hlas prozrazoval,jak má k Líze blízko. "Teď se chce pomstít.Jednoho už má a další na ni nevědomky čekají…"
"Cože?" Přerušil ji Mark udiveně. "Jak jednoho už má???"
Nelly : "Bylo to v novinách,určitě jsi to viděl…"
Mark si nemohl vzpomenout.Až po chvíli mu před oči naběhl obraz,na který nedávno koukal Jack.
"Černovlasý muž…?" Otázal se potichu a Nelly mu to odsouhlasila.
Mark se v tom začínal ztrácet : "Myslel jsem,že je zabil ten samý vrah…"
"Ne." Řekla rozhodně Nelly. "Ona mu to jen oplatila.Chtěla,aby věděl,jaké to bylo…" Sklonila smutně hlavu,jako by nad něčím přemýšlela a chvilku byla ticho.
"A proč jsme tu my?" Zeptal se jí Mark,ale Nelly vypadala,jakoby ho ani nevnímala.
"Nelly…?" Lehce se dotkl jejího ramene,ale ona se hned vylekala.V očích se jí leskly malé kapičky vody a nemohla popadnout dech.
"Je ti něco?" Strachoval se,ale Nelly ho odstrčila. "Ne!" A otočila se k okýnku.
"Cos chtěl?" Otázala se podrážděně.
"Jen…jsi mi ještě neřekla,proč tu jsme my…?"
"Abychom jí kryli…nikdo se nesmí dozvědět,že tu je.Že to ona je zabije…"
Vysvětlila mu to naštvaným hlasem.
Mark si o ní dělal obavy a zároveň nechápal,co se stalo.Proč tak z ničeho nic změnila náladu?Co jí rozčílilo?
Nechtěl to dělat horší a tak raději mlčel.
Nellyn stav se odrážel i v jejím řízením.Několikrát málem sjela ze silnice a občas nestihla zabrzdit.Vždy to ale zchodila na toho druhého řidiče a ukrutně se s ním pohádala.Mark se jí snažil uklidnit a urovnat spory,ale jednou se mu to málem nepovedlo a jen tak tak ujeli policii.
Potom se za volantem vyměnili.
Nelly seděla opřená o sklo v sedadle spolujezdce a dívala se ven.Sledovala jak jí krajina mizí před očima.A vždy když zpomalili si vychutnávala ten pohled,když si vítr hrál s korunami stromů a poté unášel malé lístky pryč.Jeden z těch lístků přistál na skle auta a Mark jej chtěl stěrači odhrnout,ale Nelly skočila po volantu.Auto sjelo ze silnice a hrkotalo si to přímo do lesa.Mark prudce zabrzdil,ale i tak mírně narazili do stromu.
"Je ti něco?..Si v pořádku?" Ptal se vylekaně Mark,ale Nelly mu ani neodpověděla.Jen vyskočila z auta a sebrala lístek ze skla.

Na přání Kagome

7. září 2009 v 19:05 | Anetka |  rozvrhy

Anime geisha

7. září 2009 v 18:48 | Anetka |  záložky

Záložka - Geisha

7. září 2009 v 18:29 | Anetka |  záložky

Elizabeth 1/3

6. září 2009 v 17:12 | Anetka |  Elizabeth1
Byla sobota jako každá jiná a mladí lidé se scházeli v různých klubech,na diskotékách i koncertech.Pili,bavili se a tančili,až se noc chýlila ke konci.I když nechtěli,museli se rozloučit a každý jít svou cestou.Kdo ale mohl vědět,že to bude poslední cesta,kterou Elizabeth půjde.
Elizabeth byla teprve sedmnáctiletá dívka s dlouhými tmavě hnědými vlasy a překrásnýma očima.Měla je celé modré jako letní obloha a řasy neuvěřitelně dlouhé.Velmi hubené,ale i přes to výrazně ženské tělo bylo mírně opálené a jemné.
Tu noc šla domů jako všichni ostatní,jenže ona jediná bydlela až na druhé straně města.Ale i když byla tma,nebála se.Chodila tam tudy každý den a nikdy se jí nic nestalo.
Avšak tentokrát narazila u parku na skupinku starších chlapců.
Bylo vidět,že už měli něco vypito,a tak je Elizabeth jen trochu rychleji prošla.
"Hej!" Ozvalo se z ničeho nic.
Líza se otočila a uviděla velkého svalovce,který neměl na hlavě ani vlásek,jak si to míří přímo k ní.
"To ani nepozdravíš?" Sotva mluvil a pohupoval se,div nespadl.
Jeho výraz Lízu děsil a navíc z něho byl cítit alkohol,proto pomalu couvala a pak šla dál domů.
"Tak to jí budeme muset naučit slušnému chování!" Křičel za ní a jeho přátelé se začali smát.
"Dáme ji malou lekci!" Prohlásil černovlasý muž a rozeběhl se za ní.
Elizabeth běžela co jí nohy stačily,ale mezitím to třetí oběhl a překvapil ji zepředu.
Teď neměla kam utéct.
"A co budeš dělat teď ?!" Smál se svalovec a černovlasý muž ji chytl kolem pasu.
"Pusť mě!!!" Křičela a kopala kolem sebe.
"Tohle ti nepomůže!" Hodil ji na zem.
Přitom ji spadl batoh z ramene a vysypal se.Elizabeth rychle popadla mobil,který ležel kousek od ní,podlezla blonďáka a utíkala pryč.Zkoušela při tom zavolat policii,ale ruce se jí třásly,že sotva telefon udržela.
"Ksakru!" Nadávala a běžela k bytovkám.
Zdálo se,že tam už všichni spí,protože nikde nebylo rozsvíceno.Elizabeth běžela až k jednomu vchodu a přejela rukou po zvoncích.Pak rychle utíkala k druhým dveřím a i tam na všechny zvonila.
"Haló!!!" Nešťastně křičela. "Pomoc!"
Bušila svou drobnou pěstí do zvonků,když se jedno z oken rozsvítilo.
"Tady!" Líza ustoupila kousek ode dveří a začala mávat rukama.
"Slyšíte mě?!" Bez přemýšlení hodila do okna kamínek,který našla na zemi.
"Haló!!!"
Najednou se záclona odhrnula.V okně stál ještě malý chlapec a díval se na Lízu nechápajíc,co se děje.
"Vzbuď rodiče!" Křičela zoufale. "Rychle!Vzbuď je!"
V tom za sebou ucítila teplo lidského těla a na ústech jakousi látku.Svalstvo jí ochablo a i pohled na zatahující se záclonu se jí pomalu ztrácel.
Když se probrala,byla už někde jinde.
Všude byla tma,neviděla ani na krok a zem se pod ní chvěla.
Pomalu ohmatávala rukou věci kolem sebe.Byla tam nějaká krabice a pak něco dlouhého,mohl to být srolovaný koberec…ale jinak nic.
Najednou se ozval hluk brzd a potom hlasité troubení.
"Náklaďák…" Šeptla si pro sebe Elizabeth a po čtyřech šla dozadu.
Asi v půli její cesty se náklaďák znovu rozjel a jí to odkutálelo až ke dveřím.Řidiči zaslechli ránu,jak Líza narazila,ale nijak to neřešili a jeli dál.
"Ksakru!" Tiše s bolestí v hlase nadávala a zkoušela otevřít dveře,jenže to bylo nemožné.Ty se mohly otevřít jen z venku,ale i přes to to zkoušela.
Po půl hodině to ale vzdala.Vyčerpaná a s bolestmi od nárazu seděla opřená o dveře a přemýšlela,kam ji asi vezou…co jí udělají…
Jeli ještě tak deset minut,když zastavili.
Líza slyšela jen,jak se otevírají dveře náklaďáku a kroky dvou mužů.Po té se i dveře před ní otevřely.Vystrašená se od nich plazila,ale jeden z mužů skočil dovnitř.Toho předtím ještě neviděla.Měl tmavě hnědé vlasy a na tváři podivnou jizvu.Zdálo se,že ten není ani tolik opilý,tak proč to dělal!
Chytl Lízu a přehodil si ji přes rameno.Ta křičela a bránila se,mlátila sebou,kopala,škrábala,ale i tak ji vynesl ven a odhodil na hroudu slámy.
Byli někde daleko v poli.Ze všech stran je obklopovala tma a nic jiného.
Taky tam už čekali další dva muži,kteří ji předtím chytali.
"Co chcete?!" Křičela vystrašeně Líza a všichni se začali smát.
"Co bysme mohli od takové holčičky jako jsi ty chtít?" Šel k ní Plešatý svalovec.
Líza vyskočila a chtěla utéct,jenže on ji chytl a strhl ji s sebou zpátky do slámy.
"Nezlob a uvidíš,že se ti to bude líbit…" Zajel ji rukou pod sukni a roztrhl ji kalhotky.
"Né!" Křičela Elizabeth "Přestaň!Nech mě!" Ale bylo to k ničemu.
Muž si vzal to,co chtěl,klidně i násilím,ale tím to zdaleka nekončilo.
K ponížené a uplakané Líze přistoupil blonďák a znásilnil ji po druhé.
A pak muž s jizvou…
Střídali se na ní jako na kolotoči…všichni…celou noc,až do svítání.
Potom ji přivázali silným provazem k staršímu dřevěnému plotu,který rozděloval pole,a zavázali jí oči.
Elizabeth již neměla sílu jim odporovat.
"Jen něco zkus a seš mrtvá!!!Rozumíš?!" Křičeli na ni. "Notak!Neslyším!"
"Rozumím!" Vykřikla s pláčem Elizabeth.
Seděla tam svázaná na dně svých sil,po celém těle měla modřiny,a pořád viděla ty jejich ohavné tváře.Nemohla zapomenout na to,co jí udělali.Nemohla ten obraz vyhnat z hlavy.
Podrobená jejich vůli,pošpiněná jejich tělem i vystrašená tiše poslouchala zvuk motoru auta,které se vzdalovalo.
Vyčítala si to.
Kdyby nešla na tu párty.Kdyby byla opatrnější nebo se uměla alespoň pořádně bránit.
Vždycky si myslela,že jí se tohle stát nemůže a teď se jí to vymstilo.
"Haló…?" Zeptala se tiše s rozechvělým hlasem. "Je tu někdo…?"
Nikdo neodpovídal,a tak se Líza začala cukat.Zkoušela se z provazu vykroutit.Natahovala své hubené prstíky k velkému uzlu,ale dosáhla na něj sotva nehty.Bradou si chtěla stáhnout černou pásku s očí,ale ani to jí nešlo.
"Pomoooooooc!!!!" Křičela a její hlas se nesl krajinou,jenže po každém metru jeho síla slábla.K lidem se nedostal…
Hodiny plynuly jedna po druhé,ale Elizabeth se nehnula z místa.
Hladová a s velkými bolestmi se chvěla strachem.Ruce měla celé od krve,jak se snažila provaz uvolnit,a ta pomalu stékala dolů.Každý ten potichoučku zvuk,když jedna z kapek dopadla na zem,Elizabeth uspával.Víc a víc…až nevědomky usnula.
"Vstávej!" Třásl s ní hnědovlasý muž a strhl jí pásku.
Už se skoro stmívalo,ale i tak paprsky slunce ostře udeřily Líze do očí.
"Běž,než si to rozmyslíme!" Přeřízl provaz,popadl ji za ruku a strčil pryč. "Padej!"
Elizabeth se zmateně rozeběhla.Celé tělo měla ztuhlé a navíc už neměla moc síly.Sotva se vzpamatovala ze spánku a ovládla své nohy,do jedné z nich ji vyslali kulku.
Zvuk vzduchovky se ozval krajem a Líza s křikem upadla na zem.
"Ksakru!!!!!!Můj bože!!!!!" Svíjela se na zemi v kaluži krve a držela si nohu.
"Copak to tu máme…naše malá holčička,má už asi dost!" Šel k ní svalovec.
Chytl ji za vlasy a pak jí táhl k ostatním,kteří něco kopali.Za nimi zůstala jen krev a před nimi byla v zemi hluboká díra.
"Líbí se ti?" Zeptal se ji svalovec,vytáhl ji výš a pak ji vhodil do díry.
"Ta je tvoje…" Ustoupil o krok dál a ostatní na ni začali sypat hlínu.
"Néééééé!!!!!!!" Křičela s pláčem Elizabeth a snažila se vyškrábat nahoru,jenže hlína se jí drolila pod rukama a kyslík ji pomalu odcházel.
Netrvalo dlouho a lopata jednoho z mužů hodila na Lízu poslední kopec hlíny.
Teď už její křik nebylo slyšet.Byla v hlíně navždy pohřbena…
- O DVA DNY POZDĚJI -
"Tady píšou,že nastanou povodně…" Četl si v novinách blonďatý mladík,David.
"Novinám se nedá věřit…" Odsuzoval je muž,který seděl naproti němu.
Měl hnědé vlasy,ale jinak byl naprosto stejný jako on.
Byli stejně vysocí,oba měli sportovní postavu i obdélníkové brýle na očích.
David : "Ale stejně bys je měl číst,aspoň něco…Je to divné,když ti je jednadvacet a nikdy jsi je nečetl."
"Prostě mě to nezajímá…" Zabručel druhý muž a opřel se v křesle.
David se dál věnoval novinám a otočil na další stránku.V tom si hnědovlasý chlapec všiml fotografie krásné dívky na zadní straně a vytrhl Davidovi noviny z ruky.
"Marku!" Okřikl ho David,ale Mark jako omámený zíral do novin a nevnímal ho.
"Vím,co jsem říkal,ale mohl jsi aspoň počkat až to dočtu."
"Našli ji mrtvou…" Řekl smutným hlasem Mark a David si vzal noviny zpět.
"To jsem už četl.Někdo ji unesl,znásilnil a pak pohřbil za živa.Stalo se to kousek od tud…"
"Jak to můžeš říkat tak klidně?!" Tázal se s údivem Mark.
"Kdyby jsi četl noviny,zjistil bys,že se to děje pořád…" Řekl s lítostí David.
V tom se otevřely dveře a do bytu vlétl malý hoch.
"Ahoj tati!" Odhodil batoh na gauč. "Strejdó!!!" Skočil na Marka div mu nevyrazil dech.
David : "Jacku,běž si udělat úkoly a nech strejdu,ano?" Pohladil ho po vlasech a sundal z Marka.
"Ale tati…" Škemral Jack. "Úkoly udělám potom,že si můžu se strejdou zahrát fotbal???"
"Ne." Řekl jasně David,ale Mark ho obměkčil.
"Jestli chceš,dneska ti ho pohlídám,stejně mám zítra volno,mohl by sis někam vyjít a já to s ním večer udělám."
Jack : "Prosííííííííííím…" Díval se na něho těma dětskýma očima plné naděje.
"Tak dobře…" Zamumlal David. "Stejně jsem někam chtěl jít…"
"Hurááááá!!!!!" Křičel šťastně Jack a skočil mu kolem krku.
Večer,když se vrátili,už David odcházel.Jen naposledy poučil Jacka,ať nezlobí a poslouchá strýčka.
Mark : "Tak,co by sis dal k večeři?"
"Palačinky!" Vykřikl bez rozmýšlení Jack.
"Tak budou palačinky…jen si vezmu zástěru!" Uvázal si kolem pasu růžovou zástěrku s krajkami a dal se do vaření.
"Z tebe bude kuchařka!" Smál se Jack.
Mark : "Slušelo by mi to,že jo?"
Po večeři se udělaly úkoly,Jack se omyl a šel spát.Mark šel zpátky do obývacího pokoje a tam si všiml novin na stole.Sedl si do křesla a otevřel je.Chtěl si ještě jednou přečíst článek o mrtvé dívce.Chtěl se ještě jednou podívat na její tvář.
"Na opuštěné louce…-…krev…" Z toho článku měl husí kůži.
Sklesle tam jenom seděl a s lítostí pozoroval její fotku.
"Strejdo?" Vyrušil ho malý Jack.
"Ano…copak?" Odložil noviny a šel k němu.
"Proč lidi křičí…?" Ptal se se strachem v očích Jack a mačkal ve svém objetí malého plyšového slona.
Mark se k němu sklonil : "To má víc důvodů…Víš,dospělí se někdy hádají."
"Jako maminka s tatínkem?" Přerušil ho Jack.
"Ano…maminka si s tatínkem už moc nerozuměla,a tak odešla,to není tvoje vina…" Pohladil ho Mark,vstal a vzal ho za ruku. "Pojď,půjdeme spát…"
"Ale ta paní se nehádala…" Říkal zmateně Jack.
Mark : "Jaká paní?"
Jack : "Ta co tu zvonila…předevčírem…"
Mark se zastavil. "A to tu byla s tatínkem?"
"Ne…ona byla venku,táta už spinkal…"
Mark ho vzal a posadil na gauč,pak si klekl před něj a ptal se ho,o čem to mluví.Když mu Jack všechno řekl,vybavili se mu před očima noviny…
"Jacku…" Šel pro ně. "Je tohle ta paní?" Ukázal mu fotografii dívky.

Rozcestík :

6. září 2009 v 15:02 | Anetka |  anime bonusy
A - avatary
I - ikonky
K - kalendáře
R - rozvrhy
Z - záložky
Další rozvrhy,kalendáře,záložky a avatary nalezneš -> Tady <- na mém starším blogu.

Pro Miharu :)

3. září 2009 v 20:18 | Anetka |  Zábava

Rozvrhy do školy !

2. září 2009 v 15:27 | Anetka |  rozvrhy
Už je tu škola a tak jsem vám vyrobila pár rozvrhů :) snad se vám líbí ;)



Kdyby někdo chtěl nějaký,stačí písnout s čím nebo poslat odkaz obrázku ;)

Diplomky za 3.bleskovku !

2. září 2009 v 14:25 | Anetka |  Zábava
Tentokrát má každý jiný,snad se vám líbí ;)








Všem děkuju za účast :)