3 rady jak ztratit kamarádku

11. července 2009 v 18:21 | Anetka |  3 rady jak ztratit kamarádku
1.část - Závist

Sally a Anna jsou kamarádky už od malička,ale mají jeden problém...
Sally pochází s bohaté rodinny,a proto dostává vysoké kapesné.Naproti ní Anna kapesné nedostává,jen občas na kino,nebo nějaké nové oblečení,ale to zřídka kdy.Když odpoledne jdou společně ze školy,Sally kouká do výloh a co se jí líbí,to si druhý den hned koupí,ať to stojí,co to stojí.Anně to bylo líto.Měla toho o tolik méně než Sally.Nikdy si nemohla jen tak koupit co jí napadlo.Když jí bylo 12 už toho měla dost!Začala mít na Sally hloupé narážky.Někdy jí přehlížela,a potom jí i začala pomlouvat.
"Je to fiflena!" Říkala ostatním. "Koukejte,mám nové šaty,asi jenom za tři miliony!"
Dělala si z ní srandu,a ostatní to bavilo.
Mezitím se mezi nimi hodně změnilo,když šli ze školy,už se tolik nesmáli,někdy si ani nepovídali...
"Už to přeháníš..." Přerušila ticho Sally,když šli jednou ze školy.
"Co?" Zeptala se Anna a Sally se zastavila.
Zvedla hlavu.Obrátila se k Anně a dívila se jí upřeně do očí.
"Co se stalo? Proč se tak chováš? Copak už nejsme kamarádky?"
Anna na ní začala křičet : "Jak já se chovám?! Podívej se na sebe!"
Sally se do očí začaly vkrádat slzy.
"Já jsem paní bohatá ! Můžu si koupit všechno ! Ale něco ti povím,Sally! Mě si nekoupíš!"
"To já ani nechci..." Ohradila se Sally s lítostným tónem,ale Anna jí ani neposlouchala.Otočila se a rychle šla domů.Sally tam zůstala stát.Dívala se,jak její nejlepší kamarádka odchází a začala plakat.
Ten večer plakala i Anna.
Když se setmělo a město utichlo,došlo jí,jak Sally ublížila,došlo jí,jak velkou chybu udělala.Vzpomínala na všechno co spolu prožili.Jak se chodili koupat,obdivovali kluky,smáli se i plakali...
Ano,Sally má možná peníze,ale ona měla mnohem víc,kamarádku na kterou se může spolehnout.
Uvědomila si to a hned Sally volala,ale nikdo to nebral.Chtěla jí napsat SMS,ale nevěděla co napsat.Chtěla se omluvit,všechno to vzít a zahodit pryč,ale na telefonu nebylo ani jedno písmenko.Volala znovu,ale pořád nic.
"Musím s ní mluvit..." Maškala polštář a vytáčela číslo Sally.
Už byla skoro půlnoc.Svědomí jí nedalo spát,musela se Sally omluvit,a tak si obula boty a šla ven.Rodiče už spali,tak utíkala po špičkách.Venku skoro nebylo vidět na krok,ale Anna znala cestu nazpamnět.Škoda...
Ten večer Annu zrazilo auto.Na poslední zatáčce před domem,kde bydlela Sally.
O pár dní na pohřbu,když jí Sally pokládala květinu,rudou růži,na hrob,řekla :
"Zlobila jsem se,ale mám tě ráda.Jsi moje nejlepší kamarádka...na vždycky."

2.část - Styl

Byla středa.Každou středu chodila Anna k Sally a tam se dívali na nové časopisy o módě a podobných věcech.
"Koukni!To je hezké!" Ukazovala Anna v časopise na černé tričko,ale Sally se jen zasmála :
"No,to bych si na sebe asi nevzala..."
Anna se naštvaně zatvářila,ale pak jí to přešlo a vzala si další časopis.
Poslední dobou se nějak nemohli shodnout,co se týkalo módy.Navíc se Anna taky začala malovat a to Sally předtím zavrhovala.Teď to kvůli Anně tolerovala,ale ta to ani nezaregistrovala.
O týden později se do města přistěhovala nová dívka.Pocházela z velkého města,a proto se od ostatních výrazně odlišovala.Používala make-up ,stíny,řasenku i rtěnku.Roztrhané kalhoty nosila tak,že jí byly vidět kalhotky a šílená trička ji byla těsná.Většina lidí,respektivě dětí,se s ní moc nebavilo.Nerozuměli si s ní,a ani se jim nelíbilo,jak chodí ustrojená,jenže Anně ano.Hned při první příležitosti se s ní skamarádila.Netrvalo to dlouho a i ona chodila do školy šíleně oblečená a začala se výrazněji,snad až přehnaně,malovat.Chodila s tou novou dívkou,Katty,ven a měla čím dál měně času na Sally.Po dvou týdnech už s ní nechodila ani domů,a když spolu náhodou mluvili,bylo to o Katty.
"Ona je skvělá.Jak se maluje,strojí." Nic jiného Sally neslyšela.
Uběhl měsíc a Anna si na Sally už ani nevzpomněla,jenže Katty jí něco zdělila :
"Odjíždím."
"Cože?Kdy?" Ptala se překvapeně Anna,ale Katty byla naprosto v klidu :
"Dneska,vlastně už bych měla jít.Třeba se někdy potkáme,ahoj."
Ani jí to nebylo líto.Jen se sebrala a odešla.
Annu její chování překvapilo.Myslela si,jaké nejsou kamarádky,že spolu budou navěky,ale nebudou,vlastně spolu nebudou už úbec.
Když pak další den sama šla po chodbě,všimla si pohledů ostatních.Opovrhovali jí,kritizovali ji očima.Předtím si toho nikdy nevšimla.Jako kdyby dlouho spala a teď se jí konečně otevřeli oči.Taky si všimla Sally.Málem na ní zapomněla.Rychle za ní běžela,ale Sally se ani neusmála.
"Co chceš?" Zeptala se pohrdavě.
Anna : "Jen mluvit,jsme přece ka..."
Sally jí přerušila : "Byli!"
Anna se zarazila.
"Nebo jsi zapomněla?Co Katty?"
Anna : "Katty odjela..." Začínala toho jak se předtím chovala litovat,ale Sally v tu chvíli neznala lítost : "Takže teď jsem nařadě zase já?A co potom,až Katty,nebo jiná taková přijede?To mě zase nebudeš znát?"
Celá chodba utichla a všichni se na ně dívali.
Anna : "Já..." Chtěla se omluvit,ale než to stihla,Sally rozhovor ukončila :
"Už ke mě nechoď,Anno."
"Co...?" Upustila učebnice.Celou chodbou zazněla rána a zem se mírně zachvěla.
Sally : "Ublížila jsi mi...Já už s tebou nechci nic mít." Byla bezcitná a stejně tak odešla.

3.část - První láska

Sally i Anně už bylo třináct let a obě se začínali dívat po klukách.
Vždy,když nějakého hezkého uviděli,tak se začli upravovat a pak o něm ještě po zbytek dne mluvili,někdy i déle.Hodnotili jeho vlasy,obličej,ruce i chůzi.Ale zanedlouho uviděli zase někoho jiného a na tohoto v mžiku zapomněli.
Jenže jednou,když Anna spala u Sally,padly velmi zajímavá slova.
"Asi jsem se zamilovala..."
Oznámila nesměle Sally a Anna hned s nadšením vylétla z postele.
"Opravdu?" Úsměv měla od ucha k uchu. "To je skvělé!!!"
"Nekřič tak..." Sally ji stáhla zpět do postele. "Nechci,aby to všichni věděli...Slib,že to neřekneš..."
"Slibuju..." Zamumlala Anna přes Sallynu ruku.
Pak jí Sally pustila a ona hned spustila : "Jak dlouho?A do koho úbec?Znám ho?"
"Asi..." Mluvila tiše se skloněnovou hlavou Sally. "Je to ...David...z dev..."
Ani to nedopověděla a Anna na ni s nadšením skočila "Ten z devítky?!"
Sally : "J-jo..." Koktala a začínala se červenat.
Anna : "Páni!Ale je hezkej.A on to ví?Byli jste už spolu někde?" Bombardovala ji otázkami,že Sally ani nestíhala odpovídat.
"No...ještě ne...vlastně,on ani neví že existuju..." Praštila hlavou do polštáře a Anna ji utěšovala : "To nevadí,on se to doví.Něco vymyslíme..."
Druhý den ráno brzy vstali a spěchali do školy.Sally netušila,co má Anna v plánu,ale důvěřovala ji.
"Tak..." Nadechla se zhluboka Anna "David bývá každé ráno v knihovně,takže..." Usmála se a Sally začínala nabíhat husí kůže : "Takže co?"
"Ehm..." Strčila jí do knihovny "Ahoj!" a zmizela jak jen to rychle šlo.
Zvonilo se na první hodinu a Anna netrpělivě čekala před třídou.Zvonilo po druhé a všechny dveře se již zavřely.
"Ksakru...Sally..." Přešlapovala na místě,když v tom ji uviděla,jak běží celá udýchaná.
"Tak co?!?" Běžela ji naproti.
"Nic..." Řekla smutně Sally. "Nebyl tam...vlastně nikdo tam nebyl."
Anna : "Jakto...?"
Sally : "Nevím...čekala jsem až do zvoní,ale ..."
Jejich rozhovor přerušil přísný mužský hlas : "Jdete pozdě!"
Obě se za sebe ohlédly a tam uviděli ředitele.Celé strnuli a jen odkoktali : "Dobrý den"
"Dobrý!Copak nevíte,že zvonilo?!"
"Omlouváme se..." Vyhrkla Sally a Anna mezitím pozorovala osobu,která šla nahoru.
"Není to..." Přemýšlela nahlas.
"Kdo?!" Otázal se ředitel.
Anna : "Nikdo." Křečovitě se usmála.
Asi dvě sekundy bylo ticho a pak ředitele pozdravil mladíka jdoucí okolo.
Měl krátké černé vlasy,na sobě polorozeplou košily a ošumtělé džíny.
Sally se rozbušilo srdce a začala pomalu rudnout.
Mladík slušně pozdravil a přešel je.To už Sally bylo na omdlení,a když se poté ohlédl,málem se jí podlomila kolena.
Když řediteli došlo o co jde,tak je jen napomenul a pro tentokrát to nechal být.
Sally o mladíkovi ještě po zbytek hodiny přemýšlela,byl to totiž David,ten co se jí líbil.Nemohla uvěřit,že se otočil.Pořád se smála jako sluníčko a většinou nikoho nevnímala,až zvonek na přestávku.Hned se rozeběhla k Anně a nesmyslně koktala :
"On...točil..nás..o-to-čil...se na!!!!!!!!!!!!"
Anna se musela smát.
"Anno?" Přerušila jejich rozhovor učitelka.
"Ano...?" Zeptala se s obavou Anna.
"Ta tvá minulá písemka nedopadla zrovna nejlépe..."
Anna celá zbělala jako stěna.
"Ale můžeš si to opravit.Vyzvedni si v knihovně tuhle knížku a udělej krátký referát."
Učitelka jí dala lístek do knihovny a už odcházela,když se ještě Anna zeptala :
"A z jaké kapitoly?"
"Z celé knížky." Řekla klidně učitelka,ale Anna myslela,že jí raní mrtvice.
"Jen asi 10-20 stránek." Usmála se učitelka a odešla.
"20..." Šeptla udiveně Sally a Anna sebou třískla o zem.
"Anno?!" Lekla se Sally.
Anna : "Tohle je moje smrt!" Pomalu se odchlipovala ze země a upalovala do knihovny.
V knihovně nikde nikdo.Ticho jako v hrobě...Ani knihovnice tam nebyla.
Sally vytáhla lístek a na chvilku se zamyslela.Pak její zrak zaujal počítač.
"V něm určitě bude,kde je ta knížka..." Šla pomalu k němu a "nenápadně" si k němu sedla.
* Heslo : * Svítilo na tmavé obrazovce a hned vedle byl podlouhlý rámeček.
"Knihovna..." Nacvakala do počítače,ale to nebylo správné.
"Hm...heslo..." I to bylo špatné.
Annu úbec nic nenapadalo.
"Zkus Sado maso" Ozval se milý mužský hlas.
Anna sebou cukla a rychle zvedla hlavu od monitoru.Před ní stál s úsměvem David.
"Zkus to..."
Anna to zkusila a k jejímu údivu to bylo správně.
"Na co ta knihovnice nemyslí!" Zasmála se a David se přidal.
"Na psy.Má dva..."
Oba řekli nastejno : "Sado a Maso..." A smáli se,div se knihovna neotřásala.
"Já jsem David."
"Anna..."
"To je hezké jméno..."
Přestávka uběhla jako voda a zvonilo na hodinu.
Sally : "Tak co?"
"Co?" Reagovala zmateně Anna.
Sally : "Máš tu knížku?"
Anna : "Jo..." Chovala se velmi zvláštně.
Odkláněla oči do země a rukou pořád přejížděla po hřbetu tlusté knihy.
"Jestli chceš můžu ti s tím pomoct...co dneska po škole?" Nabídla se Sally,ale Anna odmítla : "Já už dneska něco mám,promiň...Já už musím jít..." Zdálo se,jako by Sally něco tajila a ona brzy přišla na to co...
- Po 2 dnech v parku -
"Jak jsi mi to mohla udělat?!" Křičela Sally a Anně se chtělo plakat : "Promiň..."
"Vždyť ty jsi to věděla...proč...?" I Sally se v očích začínaly oběvovat slzy.
"Už nikdy ke mě nechoď ! Nemluv na mě !" Utekla Sally pryč a už se nevrátila.
Anna si sedla na lavičku a smutně se stočila do klubíčka,když v tom ji zazvonil telefon.
"Ahoj zlatíčko..."
"Davide?"
"Stalo se něco?Zníš zvláštně..."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 a-n-i-m a-n-i-m | Web | 12. července 2009 v 12:37 | Reagovat

fiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiha tak to je dobry i kdyz tohle s emi nikdy nemuze stat XD mam upo jiny vkus nez kamik XD

2 a-n-i-m a-n-i-m | Web | 12. července 2009 v 12:38 | Reagovat

JOp a kdy budes na icqu ? ja chci o nem vedet VSECHNO slysiiis XD teda CTEEES ? XD

3 Rin :) Rin :) | Web | 16. ledna 2010 v 18:28 | Reagovat

wau .. superneee.. ma ten posledny uplne dostal ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama