Oznámení

6. června 2009 v 18:51 | Anetka |  16spojení
"Zajímalo by mě,co oznámí..." Přemýšlela nahlas Kita,když vařila krev.
"Každopádně,bude to něco opravdu důležitého,když kvůli tomů pořádá takovou oslavu." Okomentovala to Yasu,ale Yuuka ani nepípla.Yukio si všiml jak tam smutně sedí,div nepláče,a tak se jí zeptal : "Je ti něco?"
Yuuka se usmála : "Ne...děkuju."
"Jestli ti je špatně,vezmu to za tebe,stejně ti to dlužím." Nabídl se Yukio,ale Yuuka odmítla : "To je dobré,díky..."
Kita se opatrně zeptala : "A co Hiroshi?" Yasu do ní strčila a tiše šeptla : "Nech ji."
Yuuka : "Co?" Nechápala kam tím míří.
Kita : "Dobře se o tebe staral...jen..."
"Pomohl mi jen proto,že by jinak přišel o služku." Odpověděla ji drsně,ale Kita se jen tak nenechala odpálkovat : "To by ho zabilo,najít novou..."
Yuuka vyskočila ze židle a začala na ni křičet : "Co tím chceš říct?!"
"Yuuky,uklidni se..." Chytl ji Yukio. "Pojď,chvilku si odpočiň." Táhl ji do pokoje,aby si lehla,ale Yuuka se bránila : "Já nechci odpočívat!" Cukala sebou.
Nakonec ji ale přesvědčil a ona si šla na chvilku lehnout.
"Ještě jí to asi bolí..." Litovala jí Yasu,ale Kita na to měla jiný názor.
"Copak jsi slepá,to sis nevšimla jak na Hiroshiho koukala?"
Yasu : "Staral se o ni,tak mu je vděčná..."
Kita : "Tak tohle je víc než jen vděčnost,to mi věř!"
Odbila druhá ranní a vše už bylo na svém místě.Do velkého sálu,plného krve a tmavých květin,měli zanedlouho přijít upíři a vyslechnout,co má Hiroshi na srdci.Všichni se už nemohli dočkat.Ve vzduchu bylo tolik napětí,že by se dalo krájet,jen Yuuka se zdála být klidná.
Odbila třetí hodina a sál byl již plný.Všichni mluvili jen o tom,co se stane,ale Hiroshi né a né promluvit,jakoby ještě na něco čekal.
"Dlouho jsme se neviděli..." Přišla za Yuukou,která roznášela krev,Hitomi. "Skoro jsem na tebe na té výpravě zapomněla..." Smála se Hitomi,ale Yuuka ji tvrdě odpověděla : "Škoda,že jen skoro."
"Nejsi drzá!" Vytyčila na ni tesáky Hitomi a vzbudila tak pozornost celého sálu.
Yukio : "Nech ji!"
"Ty se do toho nepleť!" Odhodila Yuuce tác se sklenicemi a krev se rozlila mezi střepy po podlaze. "Budu tě muset naučit poslušnosti!"
Yuuka už viděla,jak jí tam přede všemi Hitomi bije,ale v tu chvíli se ozval přísný Hiroshiho hlas.
"Hitomi!"
Ta se zarazila a poslušně před Hiroshim uklonila.
"Ovládej se..." Hitomi přikývla a zastrčila své tesáky. "A ty to uklid..." Ani Yuuku neoslovil jménem.
"Ta má dobrou vyřídilku..." Smál se zlomyslně Montaro a poté dopil svou skoro plnou sklenici krve.
"Sklapni." Prošla ho Hitomi a už tehdy přemýšlela,jak to Yuuce oplatit.
Yuuka se vrátila dolů pro hadr.Když uviděla nějakou postavu,jak sedí u stolu,lekla se,ale poté rozpoznala Tamae.
"Co tu děláš?"
"Co myslíš,čekám na tebe." Vstala ze židle Tamae a šla za Yuukou do chodby,kde hrabala hadr. "Jak už dlouho?"
Yuuka byla skoro celá v nižší skříni a s Tamae se jí zrovna moc nechtělo bavit : "Co jak dlouho?" Zeptala se rozmrzele.
"Jak dlouho ho už miluješ?" Zeptala se naprosto vklidu Tamae a Yuuka se praštila hlavou o vrch skříňky.
"Au!" Vyhrabala se z ní,ale Tamae neodpověděla.Jen vzala hadr a šla.
"Haló!!!" Bežela za ní Tamae "Odpovíš mi?"
Yuuka : "Na hloupé otázky neodpovídám!" Zabouchla jí dveře před nosem.
"Yuukyyyyyyy!!!!!!!!" Zakřičela Tamae a vyrazila dveře. "Notak,jak už dlouho?" Bežela za ní po schodech,div neupadla. "Nebo mu to povím!"
"Ne!" Vyhrkla Yuuka a jak se zastavila,Tamae do ní narazila a obě spadli.
Celé pomlácené pak leželi na zemi,a ani se nehli.
"No?" Zeptala se zvědavě Tamae,rozpláclá na Yuuce.
Yuuka : "Pár týdnů...možná dýl...ani nevím...víš...já..." Byla z toho co cítí celá zmatená. "To je stejně jedno..."
"Proč?" Tázala se lítostivě Tamae.
"Vždyť on je stejně upír.." Ani nedopověděla,co chtěla říct a Tamae hned vyskočila : "A já jsem jen člověk,blá,blá,blá,Yuuky!Dyť tohle máš v románech!Prostě běž,dej mu hubana a řekni mu to na rovinu!"
"Teď mluvíš jak puberťák..." Smála se Yuuka,ale zároveň se jí chtělo plakat.
Tamae : "Puberťák?Na to,že mi je už nějaká ta tisícovka..." Zasmála se. "Ale už bych měla jít,uvidíme se nahoře." Rozloučila se a odešla.
Yuuka se přestala smát a v tiché místnosti se zamyslela.
"Nemá to cenu..." Zakroutila smutně hlavou.
Pak se vrátila nahoru,i když se jí tam úbec nechtělo,a uklidila to tam.
Hitomi ji probodávala pohledem,ale nic si na ni nedovolila...tedy pro zatím.
Než se však Yuuka stačila vrátit dolů a hadr uklidit,ozvalo se hlasité cinkání.Byla v tu chvíli zrovna u dveří,rozhodnutá odejít,ale zvědavost ji přeci jen nenechala na pokoji.Pohlédla na Hiroshiho,který lžičkou lehce tloukl do skleničky,aby získal pozornost všech,a pustila kliku.
Sál v tu chvíli ovládlo ticho.Všichni na Hiroshiho zvědavě zírali,jen Daichi se díval do stolu,jako by ho oznámení,kterého se ostatní nemohli dočkat,úbec nezajímalo.
"Doufám,že se všichni dobře bavíte..." Spustil Hiroshi,a Yuuka proto odtrhla své oči od Daichiho. "Určitě jste již něco zaslechli,nebo vás něco napadlo,tak nebudu tento večer zbytečně protahovat..." Mluvil velmi vážně,pomalu a s rozmyslem.
Upíři se chvěli nedočkavostí.Nikdo z nich si nedovolil způsobit jakýkoli hluk,byť ten sebemenší.Za to Chika se nechvěla ani trošku.Byla si zcela jistá tím,co Hiroshi řekne,a už přemýšlela,jaké to bude,vládnout tu.
"Dnes jsem vám chtěl oznámit něco důležitého,pro všechny upíri..." Napjetí v sále by se dalo krájet a Hiroshi ho svým protahováním ještě zvětšoval.
"Chci vám oznámit,že se ve velmi blízké době..." Na malou chvilku sklonil hlavu a pak se smutnýma ale i odhodlanýma očima řekl : "Budu ženit..." Celý sál ožil.Všichni se dívali na Chiku a něco si špitali.Ta vstala a jako páv šla k Hiroshimu. "Udělal jsi dobře..." Políbila ho na tvář a přitiskla se k němu jako klíště.Ne všichni se ale radovali...Yuuka stála přede dveřmi jako zkamenělá a dívala se na Hiroshiho.V uších slyšela to,co jí říkal v tu noc,kdy přišla Chika,a nechtěla tomu uvěřit. "Přece si ji nemůže..." Říkala si v duchu a chtělo se jí plakat,když se na ni najednou Hiroshi podíval.Na nic nečekala a zabrala za kliku.Jak běžela dolů po schodech,už to nevydržela a začala plakat.Přes slzy ale vše viděla rozmazaně,a tak nebylo divu,že v půlce cesty upadla.Ležela tam na schodech jako polomrtvá,vlasy měla rozházené po schodech i obličeji a jen plakala.
"On za to nestojí..." Ozval se za ní povědomí hlas. "Neplač..."
Yuuka si utřela slzy,ale jen co Daichiho rozpoznala,měla v očích jiné.
"Yuuky..." Objal ji Daichi a hladil ji po vlasech "Prosím,neplač..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 a-n-i-m a-n-i-m | Web | 6. června 2009 v 20:11 | Reagovat

uuuchuchuuuuuuuuuuuuuuu !!!!! DAICHI je muuj obliibeneeec XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

2 kikirie kikirie | Web | 6. června 2009 v 21:09 | Reagovat

nadhera napiš kdy bude další díl XD

3 Ninu-tvoja SB Ninu-tvoja SB | Web | 7. června 2009 v 12:16 | Reagovat

krása!:)

4 Tamika → twoje SBínko které tě má mocinky rádo Tamika → twoje SBínko které tě má mocinky rádo | Web | 2. července 2009 v 16:46 | Reagovat

TEN HIROSHI JE ALE ZMETEK

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama