Tohle jsem nechtěl ...

6. května 2009 v 20:22 | Anetka |  10spojení
Yasu hned utíkala za ostatními.
"Stalo se něco?" Zeptala se Kita,když viděla udýchanou a docela vyděšenou Yasu,jak se opírá o zeď a sklání hlavu.
"Musíme dohnat Yukia..." Snažila se popadnou dech.
Kita vykulila oči : "Cooo?"
Yuuka v klidu řekla : "Ten už odjel..."
A zašívala dál jedny z kalhot,jako omámená.
Yasu : "Já vím,ale Hiroshi s ním chce mluvit..."
Zvedla hlavu a zírala na Yuuku "Jsi v pořádku?"
Yuuka : "Proč bych neměla být?" Usmála se na Yasu a šila dál.
Kita : "Jsi taková..." Nevěděla jak to popsat.
"Zamilovaná." Ozvalo se z chodby,kde stál Shouta.
Opíral se s úsměvem o zeď a hrál si s polootevřenými dveřmi.
Yuuka,ale jakoby ho ani nevnímala,nic neříkala.Jen seděla a pracovala.
Kita : "On mluví...?" Šeptla překvapeně Yasu a ta velmi vážně odpověděla : "Ano...i když jednou za dlouhý čas..."
Shouta mezitím šel až k Yuuce a klekl si před ni.Ona ho ale stále nevnímala a tak jí vzal kalhoty i jehlu s nití.
"Nezdržuj!" Yuuka mu vlepila facku.
Kitě i Yasu spadla čelist a ihned začali na Yuuku kroutit hlavou a ukazovat,že tohle dělat neměla.Yuuka,jako by jí to bylo jedno,se Shoutovi ani neomluvila a vzala si zpět vše,co jí sebral.V tu chvíli bylo v místnosti naprosté ticho.Holky jenom čekali,co Shouta udělá,a ani jedna neměla tolik odvahy,aby se mu postavila,proto stáli jako dvě sochy a skoro ani nedýchali.Shouta pomalu zvedl hlavu a na jeho tváři byl červený otisk ruky.Yuuka se na něho nedívala.Navlékla nit a začala znovu šít.Shouta také mlčel a klečel jako zkamenělý.Jen Yuuku sledoval a pak beze slova odešel.
"Yu-u-ko...?Jsi v pořádku?" Ptala se jí opatrně Yasu.
Yuuka : "Jasně..." V jejím hlasu byla slyšet zlost.
Pak udělala poslední uzlík,kalhoty odložila a odešla do pokoje.
Kita : "Možná se z toho zbláznila..."
"Takhle nemluv!" Okřikla jí Yasu "Jen nemá svůj den..nebo..."
"Nebo co?!" Zeptala se Kita,kterou Yuuka začínala děsit.
"Musím za Yukiem..." Obrátila se Yasu a šla pryč.
Kita : "Teď chceš odejít?!"
Yasu jí neodpověděla a šla dál.
"Proč taky ne..." Řekla si potichu Kita a šla umýt nádobí.Nechtěla chodit za Yuukou,doufala totiž,se potřebuje být o samotě,a pak to bude lepší,jenže nebylo.Po slabé půl hodince Yuuka vyšla z pokoje jako bez duše.
"Yuuko,je ti něco?" Ptala se starostlivě a s obavami Kita,ale Yuuka jí jen přešla.Hlavu měla skloněnou a obličej jí zakrývaly vlasy.Ruce jí plandaly u těla a nohy za sebou táhla.
Kita : "Co se stalo?" Chytla Yuuku za rameno,ale ta ji odstrčila a hrubým hlasem okřikla : "Nešahej na mě!"
"Yuuko...?" Zeptala se Kita. "Jsi to úbec ty?" Skoro až plakala.
"A kdo by to měl být! Nechte mě!" Křičela Yuuka a šla zpět do pokoje.Rychle a ostře,stejně ostře jako zabouchla dveře.
Kita to nechtěla vzdát.Teď už bylo jasné,že s Yuukou něco je.A tak došla za tím jediným,kdo jí mohl pomoct.
"Co se děje?" Zeptal se Daichi starostlivě,když viděl utrápenou Kitu.
"Yuuka,ona ... chová se divně ... "
"Dobře..." Řekl Daichi s úsměvem,který Kitu uklidnil. "Posaď se tu,já s ní promluvím..."
Kita poděkovala a utřela si slzy,které ji mezitím sklouzly z očí.
Když Daichi přišel dolů,všechno bylo rozházené a Yuuka po místnosti běhala jak šílená.Nepadlo ani jediné slovo a výraz Daichiho naznačil,že přesně věděl,co se stalo.
"Co tu děláš?!" Yuuka si ho všimla.
Daichi nepromluvil,jen zavřel oči.Když je poté otevřel byly rudé,jakoby skrývaly plameny ohně,a z jeho úst tyčely tesáky.V sekundě Yuuku omámil a odnesl pryč.
Mezitím Yasu dohnala Yukio,protože si dal naštěstí přestávku.
"Co tu děláš?" Divil se.
Yasu : "Taky tě ráda vidím,ale k věci!Musíš se vrátit!" Pospíchala,protože se jí ještě pořád z Hiroshiho pohledu klepala kolena.
"Proč?" Ptal se podezřívavě Yukio.
Yasu : "Nevím,prostě pojď!"
Yukio : "Ne." Řekl rozhodně,skoro jako by se bál,vrátit se.
Yasu : "Yukio,nedělej fóry!Na to není čas!"
Yukio zvážněl : "Nikam nepůjdu."
Yasu si všimla,že něco tají.
"Jak chceš..."
Dělala,že odchází zpět,ale ve skutečnosti šla do jeho vozu a tam se zamkla.
Yukio : "Co to zase vyvádíš!" Vyděsil se a běžel k vozu.
Yasu : "Kde jsou...Mám je!" Vytáhla z šuplíku klíčky a nastartovala.
Yukio ztrnul "Ksakru..." a bežel za vozem,který řídila Yasu.
Když dojela k hradu,Yukio už neměl na výběr,musel jít za Hiroshim.Vešel do jeho pokoje,ten byl jako vždy tmavý,ale tentokrát i prázdný...
"Pane...?" Yukio se začal potit a srdce mu tlouklo čím dál rychleji.
"Bojíš se?" Ozvalo se za ním,a když se otočil dostal od Hiroshiho rovnou pěstí.
"Co jsi ji udělal?" Křičel rozčileně Hiroshi a držel Yukia pod krkem.Ten věděl na co se ptá a s pyšným úšklebkem odpověděl : "Jen sem si s ní trošku pohrál...."
Hiroshiho ho znovu udeřil a zopakoval otázku.
Po několika minutách,kdy už byl Yukio celý od krve a Hiroshimu neubývalo sil,Yukio promluvil :
"Když se nikdo nedíval stříknul jsem jí drogy..."
Hiroshi měl v tu chvíli sto chutí ho zabít,ale jemu jakoby to bylo jedno.
"Vypadala upjatě,aspoň se uvolní!" Zákeřně se zasmál.
"Ta se tak uvolnila,že jí selhává organismus!!! Když k ní přišel Daichi byla úplně mimo !!!"
Yukio se přestal smát a zvážněl.
Tohle nechtěl...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Ninu-tvoja SB Ninu-tvoja SB | Web | 7. května 2009 v 18:39 | Reagovat

dalšíííí!!!!x)

2 ryuu-amakami ryuu-amakami | Web | 8. května 2009 v 9:40 | Reagovat

DALSIAAA CAST!!! A RYCHLOOOOOO....xD xD

3 a-n-i-m a-n-i-m | Web | 8. května 2009 v 11:11 | Reagovat

HUJ HUUUUJ dalsii daslii tak tohle bylo dobry drogy v kouzelnem zvete XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

4 Lilik100, ♥♥♥tvoe SB♥♥♥ Lilik100, ♥♥♥tvoe SB♥♥♥ | Web | 8. května 2009 v 18:42 | Reagovat

je mi líto, ale nepostoupila jsi do dalšího kola SONS, napiš mi pls na blog, co chceš na diplomek, děkuju

5 Lilik100, SB Lilik100, SB | Web | 9. května 2009 v 10:18 | Reagovat

ahojik, u nas na blogu mas diplomek za ucast v SONS

6 Tamika → tvoje (SB)éčko které tě má mocinky rádo Tamika → tvoje (SB)éčko které tě má mocinky rádo | Web | 9. května 2009 v 18:21 | Reagovat

RYCHLE DALSI DILEK XD XD XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama