Po smrti 2/3

12. března 2009 v 20:07 | Antal |  23tajemství
Emi a Kana byli výborně sehrané.Kano proti nim neměl ani tu nejmenší šanci,ani když přišel Kichiro.Cho to udivilo,jak se dokázal vzepřít jejímu kouzlu a pokusila se ho znovu omámit,jenže tentokrát ji Kichiro nepodlehl.Taku,která se ještě pořád neprobudila,jen ležela ve velké černé postely s rudými nebesy a zdál se jí zvláštní sen,ve kterém jakoby viděla svou minulost.Útržkovitě a tváře lidí byli sem tam rozmazané.A potom,když se dostala až k příhodě,kdy se jí Cho pokusila poprvé zabít,sebou házela na posteli tak,že málem upadla.To znervózňovalo jak Kichira,tak i Kana a dvojčata toho využila.
Cho : "Ano..."
Zaradovala se,když elfky kluky svázaly do magické klece.
"Ksakru!"
Nadávali oba a snažili se kouzlo zlomit,jenže marně.V tom okamžiku se ozvala rána.
"Taku!"
Vykřikl Kano a Kichiro znehybněl.
Cho se šla podívat za postel,kam Taku spadla,jenže když tam došla,Taku byla pryč.
Cho : "Co ... to ?" Dívala se pod postel,ale po Taku ani stopa.
Poté se podívala zpátky,ale to už byla pryč i dvojčata.Jejich zmizení si nevšimli ani klucy,a proto když se jich rozčileným hlasem zeptala : "Kde jsou?!" Nemohli odpovědět.
Najednou se rozplynula klec a mezi Cho a kluky se objevila dvojčata,obě polomrtvé.Sotva dýchali,oči měli zavřené a drželi se za ruce.Cho jako by jí to,že umírají,bylo jedno,je přešla a z povazku vyndala dvě dýky.
"Máte štěstí,že potřebuji rychle najít Taku,jinak bych vás mučila,dokud byste naposledy nevydechli."
Řekla chladně hlasem,který naháněl strach.
Kichiro : "Zdržím jí,ty běž za Taku."
Šeptl Kanovi a ten bez jediného slova poslechl a odběhl pryč.
Cho : "Ty mě nezadržíš..."
Kichiro : "Aspoň se pokusím."
Zaútočil na ní pěstí,ale ona jeho ruku chytla,přitáhla se k němu a do ucha mu zašeptala :
"Škoda Kichiro,byl jsi dobrá loutka...lepší než ony..."
Kichiro pohlédl na dvě bezbranné dívky a rozčílil se.
Kichiro : "My nejsme tvé loutky!"
Odhodil jí,ale ona se od zdi odrazila zpět na nohy s úsměvem.
"My?"
Začala se smát.
Kichiro : "Ale s jedním souhlasím..."
Cho se přestala smát a se zvědavostí pouslouchala.
Kichiro : "Skončíme to rychle."
Jeden na druhého udeřili vší silou,tělem i celou duší a celým hradem zazněla rána,podobná výbuchu.Vše se zatřáslo a,byť jen na pár sekund,Kana to vyděsilo.Raději však nepřemýšlel,co se stalo,jen doufal,že Kichiro je v pořádku a běžel dál.Dostal se až do pracovny.Kolem všech stěn vedla knihovna,byli tam snad milióny svazků knih.Uprostřed potom pracovní stůl a u něho dvě židle.A za nimi velká pohovka.Šel k ní a podíval se na druhou stranu,kde ležela Taku.
Kano : "Taku! Není ti nic?"
Měl radost,že jí našel,i když ho vyděsila všechna ta krev kolem ní.Objal ji a odhrnoval vlasy z obličeje,ale Taku ani nepromluvila.
"Je ti něco?" Bál se o ní.
Ještě jednou jí objal,a potom ji vzal do náruče.
"Vypadneme odsud."
Nesl jí ke dveřím,ale ty se sami od sebe rychle zavřeli.
"Cho!" Pomyslel si Kano,ale nikoho nikde neviděl.
Najednou Taku promluvila : "Kdo jsi?" Hlasem stejně zmateným,jako krutým.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka Mystery night ?

Moc,moc,moc !!!
Je dobrá
Jde to
Ne

Komentáře

1 Miharu Miharu | Web | 12. března 2009 v 21:59 | Reagovat

HUSTÝÝÝ!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama