Povinnost

2. února 2009 v 19:17 | Antal |  8tajemství
Taka : "Yoshiro Rin za něco káral a ta ho poslouchala,jako kdyby se ho bála.Bála se,že něco udělá...Něco co jí ublíží..."
Zamyslela se,když vyprávěla Mariko svůj podivný sen,ale Mariko ho nebrala vážně a praštila Taku učebnicí.
Mariko : "Radši běž do třídy!"
Taka : "Není ti nic?" Všimla si jejího podivného chování.
Mariko zakroutila skloněnou hlavou,že ne a šli do tříd.
Mariko : "Uvidíme se na obědě."
A zašla do třídy.Taka se před dveřmi zastavila a znovu se sama sebe zeptala :
"Co mám dělat?"
Děsilo jí,že Asuka není člověk.
"Nesmím na to myslet!Je hodná a navíc neví,že to vím!"
Otevřeli se dřeve.
Asuka : "Jdeš pozdě!"
Taka : "O..o...omlouvám se."
Dívala se na Asuku jak spadlá z větve.
Asuka : "Sedni si."
Pustila Taku do třídy a ta se hned u prvních lavic s údivem zastavila.
Asuka : "Tohle je Hana.Je tu nová."
Taka hleděla na překrásnou blondýnku,která ve třídě seděla hned vedle ní.
Taka : "Ahoj"
Vypadlo z ní a šla si rychle sednout.
Hana se k ní naklonila a řekla : "Ona to ví a já taky."
Přátelsky a s úsměvem,ale Taka jí nepochopila.
Taka : "Cože?"
Hana : "To,že to víš."
Taka : "Co?" Zeptala se nechápavě a pak jí to došlo. "To!" Vykřikla.
Všichni se na ní obrátili a dívky si znovu začali něco šuškat.
Taka : "Omlouvám se." Sklonila hlavu a zrudla.
Hana se ušklíbla a dívky obrátili zpátky,poté Asuka napsala na tabuli pár rovnic a zatímco všichni počítali,šla k Taku.
Asuka : "Nevím co jsi,ale já jsem Dryáda."
"Dryá...co?" řekla si v duchu Taka.
Asuka : "Hana je elf..."
Taka se s vyděšenýma očima koukla na Hanu a pomyslela si :
"Ona je taky...jiná?!!!"
Asuka : "A patří k nám,což znamená,že tě dnes večer zabije,…ať jsi cokoli."
Dopověděla klidně a usmála se na ostatní žačky,které se nic netušící mysleli,že Taku kárá.
Hana : "Netvař se tak vyděšeně."
Šeptla Taku a znovu se usmála.
"Za-bi-je" Opakovala si Taku v duchu po zbytek hodiny.
Srdce jí tlouklo jako nikdy předtím.Vždyť jí vyděsilo už jen to,že je Hana taky ... jiná a pak to co řekla Asuka.
"Za-bi-je" Nemohla na to přestat myslet.
Ruce se jí začali mírně třást,ale sepjala je v pěst.
"Ne!Buď statečná!" řekla si v duchu a v očích se jí znovu objevila odvaha.
Asuka : "Už to máš? "
Taka : "Ne.. "
Podívala se do prázdného sešitu a začala opisovat příklady z tabule.
"Úplně jsem zapomněla,že je to má třídní…"
Naposledy se zamyslela a poté už jen počítala.Ubíhala hodina za hodinou a konečně byl oběd.
Toshi : "Taku!" Volala na ní od stolu,kde už byla i Mariko,Kuri a Manami.
Taka k nim přišla celá skleslá,sedla si a řekla : "Čtyři."
Manami : "Cože?"
Všichni ztichli a čekali co Taka odpoví.
Taka : "Čtyřku…dala mi čtyřku!"
Nechápavě píchala vidličkou do masa.
Kuri : "Z čeho?"
Taka : "Z angličtiny!"
Rozčileně praštila s vidličkou o stůl a pak smutně praštila hlavou o stůl.
Taka : "Zabijou mě!"
Mariko ztuhla a uměle se ušklíbla.
Mariko : "Kdo by tě zabíjel!"
Naklonila se k Taku a šeptla jí : "Co blbneš!"
Taka trošku nadzdvihla hlavu a sklesle řekla : "Rodiče..."
Mariko se ulevilo,ale Taku celá utrápená pokračovala :
"Vědí,že jsem pako,ale jsem tu jen chvilku a už mám čtyrku !"
Znovu praštila hlavou o stůl.
Kuri : "To bude dobrý…"
Suki : "Můžu si sednout?"
Taka jen zaslechla Suki hlas,už nahodila vražedný pohled.
Taka : "Klidně,támhle je volný stůl!"
Ukázala na stůl na druhé straně jídelny a Suki spadl úsměv ze rtů.
Manami : "Klidně si sedni."
Uvolnila Suki místo.
Kuri : "Taka dnes není ve své kůži…"
Suki se posadila,když v tom nastalo v jídelně hrobové ticho.
Suki : "Co se děje?"
Ohlédla se a uviděla,jak do jídelny vstupuje Yoshiro.Všechny dívky po něm koukali jako po bohu,div jim netekly sliny.
"Ten je hezkej…" Ozývalo se ze všech stran.
Yoshiro vstoupil,vzal tác,jídlo a šel k dívkám.Dokonce jedna dívka i omdlela,když kolem ní šel a jedné se zatočila hlava.
Yoshiro : "Není ti dobře?"
Zeptal se starostlivě a něžně pohladil Taku po zádech.Ta zvedla hlavu,koukla se na Yoshiro a smutně řekla : "Zabijou mě" A znovu rázně položila hlavu na stůl.Yoshiro položil tác,sklonil se k ní a pevně jí objal.
Taka : "Yo-shi…" Koukala překvapeně.
Yoshiro : "Dokud tu budu,nikdo ti neublíží."
Řekl bez váhání,odhodlaně a při tom Taku pohladil.Ta však smutně sklonila oči.
Taka : "Ale ty je neznáš..."
Yoshiro : "Koho ?"
Taka : "Rodiče..."
Yoshiro se zasmál : "To už je to mezi náma tak vážný."
Taka vrazila Yoshirovi facku a běžela pryč z jídelny.Nastolo ticho a všechny dívky se dívali na Yoshira.
Toshi : "Co zíráte?!"
Okřikla dívky,které si ihned sedli a poté začali šuškat.Yoshiro sklonil hlavu a praštil do stolu.
Yoshiro : "Ksakru!"
Vyběhl z jídelny,ale po Taku ani stopy.Šel ven,ale tam byla jen Hana.
Hana : "Že by hádka?Už..."
Yoshiro : "Do toho ti nic není!"
Hana : "Nebuď takový.Já za to,že tě nechce nemůžu."
Yoshiro : "Nepleť se do toho!"
Hana : "Ale notak.Sám víš,že s ní bys to daleko nedotáh." šla k němu "Vždyť ty máš na víc."
Položila ruku na jeho hrudník.Yoshiro jí k sobě prudce přisunul a řekl : "Ty...se do toho nepleť!"
Pustil ji a šel dál hledat Taku,která vše viděla,ale neslyšela.Mezitím z jídelny odešla i Mariko a šla rovnou k řediteli.
Yukitoshi : "Potřebuješ doučovat?"
Utahoval si z Mariko ředitel,když přišla do ředitelny.
Mariko : "Ne!" Okřikla ho jako malé dětsko. "Musím vědět co je Taku!" Zeptala se vážně a narovinu.
Yukitoshi : "To je tajné..." Zamračil se a Mariko začala zuřit.
Mariko : "Tajné!Jaký tajné!Všichni vždycky věděli co je nováček,co je?Co je?Co je????"
Doléhala na něj a v duchu si představovala Rin jak dělá : "Tik,ťak,tik,ťak..." s nožem u krku Taku.
Yukitoshi : "To je tajné!"
Obrátil se a Mariko začala mňoukat.
Yukitoshi : "Ne!"
Mariko : "Prosím..."
Yukitoshi : "Ne..."
Mariko skočila před ředitele na kolena a podívala se na něj svýma velkýma kočičíma očima.
Yukitoshi : "Je to..."
Zadíval se do krásných kočičích očí.
Yukitoshi : "Čarodějka..."
Mariko : "Díky!"
Vyskočila a upalovala pryč.
Yukitoshi : "Hups..."
Spadl do židle a začal se v póze mrtvoly točit.Mariko zatím běžela za Rin,která už byla celá netrpělivá.
Mariko : "Rin!"
Rin se otočila : "Pojď za mnou."
Odvedla jí do svého pokoje,kde měli soukromí.
Rin : "Kdo je?"
Mariko : "Slib,že jí neublížíš!Slib,že jí necháte,dokud nezesílí!"
Doléhala na Rin o které již věděla,že je to pro ni z neznámého důvodu důležité.
Rin : "Kdo je?"
Mariko : "Slib to!"
Nastalo ticho...
Rin : "Tak dobře.Necháme ji dokud se nenaučí ovládat své síly,ale jestli se toho jen pokusíte využít!"
Mariko : "Ne."
Rin : "Dobře...Kdo tedy je?" Byla velmi netrpělivá.
Mariko : "Čarodějka..."
Rin sklonila hlavu a řekla : "Běž"
Mariko nic neříkala,odešla a ani se neohlédla.
Rin : "Takže doopravdy je..."
Řekla potichu ve svém pokoji a spadla no kolena.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ninu-Sb ninu-Sb | Web | 3. února 2009 v 11:54 | Reagovat

honem další další další nemůžu se dočkat co bude dál!!:)

2 Mitchei SB Mitchei SB | Web | 3. února 2009 v 16:37 | Reagovat

ááááááááááá já chcípnu nedočkavostí ať mě aspoň něco potěší když ne lyžák

3 japan.anime japan.anime | 3. února 2009 v 17:59 | Reagovat

Jop, jop! Dalšíííí, dalšíííí! Ale nepiš tak rychle XD Kdo to má všechno najednou číst XDD?? Jinak je to fakt úžasné! Mohla by si vydat ,,Anetinu knihu povídek" XDD - každý by si ji určo koupil XD!

4 Mitchei SB Mitchei SB | Web | 3. února 2009 v 20:10 | Reagovat

já chci originál :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama