Leden 2009

Původ

30. ledna 2009 v 13:32 | Antal |  4tajemství

Yoshiro : "Je to člověk."
Rin se naštvala a vykřikla : "Lháři!" Pak Taku odhodila.
Yoshiro jí chytl a běžel s ní na ubytovny.
Akemi : "Proč si jí nezabila?"
Rin : "Nevím proč,ale je důležitá.Budeme jí potřebovat..." řekla s vražedným pohledem a podívala se na Asuku,která se skrývala za stromem a smála se.
Akemi : "Co je tu k smíchu?!"
Asuka : "To,že by jí Rin nedokázala zabít."
Rin se ve vteřině objevila před Asukou a držela jí pod krkem.
Rin : "Nepodceňuj mě!"
Asuka : "Nepodceňuju.Jen říkám,co je pravda..." Pořád se i přes to,jak jí Rin dusila ušklebovala.
Akemi měla vážný pohled a poté zmizela v lese.To už byl Yoshiro s Taku v jejím pokoji a Taka se zmateně ptala : "Co to...?" "Kdo jsi?" "Kdo je Rin a ostatní?" "A kde je Mariko?"
Yoshiro se tvářil divně.Oči měl tajemné,ale přitom jako kdyby to byli dvě stránky knihy,ve kterých má Taku číst.Chvilku bylo ticho a pak odpověděl.
Yoshiro : "Já nejsem člověk..." řekl smutně a sklopil hlavu "Stejně jako Rin,Akemi....Mariko a další..."
Taka : "Ma..Mariko?"
Divila se,ale tak málo věděla.Nemohla se přestat ptát.Teď už bylo pozdě.
Taka : "Kdo jsi Yoshiro?" Bála se odpovědi.
Yoshiro : "Ďábel..." Podíval se na Taku a v očích mu vzplanul oheň pekel.
V tu chvíli jako by se Taku zastavilo srdce,nemohla popadnout dech,stuhla a oněměla.Z očí tekly slzy a ruce se mírně chvěli.
Yoshiro : "Omlouvám se.Omlouvám se,že jsem tě tak ohrozit a že ses to musela dovědět.Nechtěl jsem tě viděsit.."
Řekl a chtěl seskočit z okna,když ho Taka chytla za ruku.
Taka : "Nenechávej mě tu...prosím..."
Dívala se na něj smutně a on zůstal.Chvilku jí objímal a pak utřel slzy.
Yoshiro : "Neplač..."
Hladil jí po vlasech.
Taka : "Proč...Proč jsi lhal!?"
Vykřikla zmateně a s pláčem v Yoshirovém objetí.
Yoshiro : "Cože?"
Taka : "Rin říkala,že jsi lhář.Proč?Kdo jsem?!"
Yoshiro : "Taku..."
Taka : "Už od mala jsem tak nešikovná,nikdo mě neměl rád a teď jsem tu a..a.."
Yoshiro jí dal dlaň na ústa a řekl : "Taku...ty jsi.."
V tu chvilku do pokoje skočila oknem Mariko.
Mariko : "Co tu děláte?!Jdou po mě!Yoshiro!!!"
Yoshiro políbil Taku na čelo a skočil z okna.
Taka : "Kam to běží ?"
Zeptala se opatrně,jako by se Mariko bála.
Mariko : "Zkrotit ostatní.Toshi se zas porvala s Tayou a všichni si jdou tak nějak po krku."
Smála se a lízala si nohu.Najednou se její jazyk zastavil a oči se zvedly.
Mariko : "Co je?"
Taka : "Ty.."
Klepal se jí hlas a nervozitou ani nemohla otázku dopovědět.Upřeně se na Mariko dívala a ta už vše pochopila.
Mariko : "Mám i ocas"
Taka se celá vyděšená lekla a rychle řekla : "Cože?!"
Mariko : "No koukáš furt na uši,tak mě napadlo,že budeš chtít vidět ocas."
Taka nevěděla co má dělat,jak má s Marikou mluvit.Znala jí sice jenom krátce,ale přece,byla to její kamarádka a teď před ní seděla v podobě kočky.
Mariko se znovu usmála a pověděla : "Promiň" dala dolu nohu "Tohle je už můj kočičí zlozvyk!"
Taka : "A oni to všichni ví?To je celá škola...jiná?"
Mariko : "Né" začala se smát "Vlastně je nás málo."
Pořád se chrula na posteli a pak se zastavila na břiše a koukala upřeně za Taku.Ta se ohlédla a uviděla,malé černé klubíčko.Znovu se podívala na Mariko a její upřený kočičí pohled.Vzala klubíčko a hodila jí jej.Mariko po něm hned skočila a začala si s ním hrát.Mňoukala a pořád do něj škrábala.
Taka : "Mariko...?"
Řekla už klidně,když viděla,že i přes to,že není Mariko člověk,je pořád stejně přátelská.
Mariko se ale Taku už nevěnovala a po zbytek noci si hrála s klubíčkem.Taka pořád přemýšlela kdo je a co jí chtěl vlastně doopravdy Yoshiro říct.Snažila se,si to v hlavě urovnat.Pochopit to,ale nešlo to.Hned ráno,ještě před snídaní si jí zavolal k sobě ředitel.Taka byla nervózní,ale větší starost jí dělal Yoshiro.
"Nestalo se mu nic?" Pořád se ptala sama sebe.
Yukitoshi : "Ahoj Taku!" Zatáhl Taku do ředitelny.
Yukitoshi : "Yoshiro mi o všem řekl."
Vedl jí ke knihovně s úsměvem a Taka se rychle ptala : "Je Yoshiro v pořádku?"
Yukitoshi : "Jasně!A co ty?Asi to moc nechápeš,že?"
Taka : "Ne..to ne..."
Yukitoshi chytl pevně Taku kolem pasu a povytáhl jednu z knížek.
Taka : "Co to?!"
Křečovitě se držela ředitele a oba padali kamsi dolů.
Yukitoshi : "Teď bude tobogán!"
Pořád se smál a najednou opravdu spadli do tobogánu,z toho pak jeli ještě ve vzíku po kolejích,až dojeli do jakési tmavé podzemní chodby.
Yukitoshi : "To byla jízda!"
Taka se na ředitele jen vyjeveně dívala a mlčela s pusou do kořán.
Yukitoshi : "Tohle je hlavní místnost."
Otevřel velké dveře a oba vešli do ohromné místnosti,která byla plná květin,malých fontánek,svícnů a uprostřed vzádu bylo velké schodiště,jako z pohádky.
Yukitoshi : "Většinou tu jsou báli,nebo porady,dohody a takový blbůstky.Je to proto,aby se normální studenti nic nedozvěděli."
Taka : "Tak proč to ukazujete mě?"
Yukitoshi : "Protože i ty jsem patříš." Řekl s klidem. "Jsi totiž čarodějka."
Taka leknutím spadla "COŽE????" Vykřikla udivěně "Já a čarodějka?!"
Yukitoshi : "Ano,Yoshiro to prý ví na 100%."
Taka : "Ale to je blbost!Já nemůžu být...čarodějka!"
Yukitoshi : "Čekal jsem,že se toho budeš bát,ale .."
Taka : "Já se toho nebojím,ale je to blbost!Vždyť jsem tak nešikovná!Je to blbost!"
Skočila řediteli do řeči,ale vlastě ho už v této chvíli jako ředitele nebrala.
Yukitoshi : "Jen klid,sedli si"
Přisunul k Taku židli zdobenou diamanty a zlatem.
Yukitoshi : "Jsi tak nešikovná,protože neumíš ovládat svoje kouzelné já.Ale brzy se to naučíš!Měla jsi vidět Mariko.Ta když přišla,tak jen jedla ryby a lízali si nohy!"
Začal se smát a Taka si vzpomněla,jak Mariko koukala v pokoji na klubíčko.
Taka : "A víte to jistě?Víte jistě,že jsem čarodějka?"
Ještě jednou se zeptala a začínala tomu věřit.
Yukitoshi : "Ano."
Taka byla chvilku ticho a přemýšlela.
Yukitoshi : "Víš,to co ti teď ukážu,to musí zůstat před studenty utajeno."
Taka se trošku bála,ale byla zvědavá a tak šla s ředitelem po velkém schodišti,které předtím tak obdivovala.Ředitel odemkl a oni vešli do pokoje,kde ležel Yoshiro.Vypadal jako,když spí,ale jeho tělo mírně svítilo a vlasy se vznášeli.
Yukitoshi : "Kdo je Yoshiro,to už asi víš.Vždycky musí takhle ráno chvilku meditovat,aby byl silný."
Taka : "A vy jste taky.."
Yukitoshi : "Ne" přerušil jí "Ale Yoshiro matka pocházela z pekla.Jen jednou jedinkrát vyšla na svět a zrovna potkala mě." Smutně se usmál a vzpomínal.
Taka : "A co se stalo?Kde je teď?"
Yukitoshi : "Umřela při porodu...Potom jsem založil tuhle školu.Víš,Yoshiro byl jediné co my zbylo a já se bál ho dát do školy.Už jako malý si hrál s ohňem a byl moc silný.Nakonec z toho byla,ale dívčí škola,protože Yoshiro odešel studovat jinam a všichni chlapci mi ho připomínali.Asi před 2lety sem přišla Asuka a já ji zaměstnal.Když ale přijel Yoshiro,zjistil jsem,že i ona není člověk a že nepatří k něm dobrým.Rozhodl jsem se,že tu budu pomáhat dospívajícím nadpřirozeným bytostem.Zlým i dobrým,ale nikdo nesmí ublížit lidem."
Taka : "Takže slečna Asuka je taky.." Divila se.
Yukitoshi : "Ano.Ale k věci.Yoshiro tě bude učit ovládat své schopnosti a bude tě chránit,než budeš připravená."
Taka : "Před čím chránit?" Už předem byla vyděšená.
Yukitoshi : "Před Rin,Asukou a ostatními,kteří by ti mohli ublížit."
Taka : "Ublížit???" Přejel jí mráz po zádech.
Taka : "Ale Asuka je moje třídný!To nemám chodit do školy?"
Yukitoshi : "Ve dne se ti nic nestane.Dohoda zní,že bojovat se smí jen v noci,po půlnoci a vše musí zůstat před lidmi utajeno."
Taka : "A co mám teda dělat?!" Byla zmatená a nic jí nenapadalo.
Yukitoshi : "Chovej se k ní normálně.Jako k třídní."
Taka : "Skvělá rada..." šeptla si pro sebe
Yoshiro : "Taku..." Pomalu se vzpamatovával a přestával zářit.
Taka : "Yoshiro,jak ti je?" Běžela k němu a objala ho.
Yoshiro se usmál a řekl : "Dobře.O mě nemusíš mít strach."
Yukitoshi : "Taku,už musíš do třídy,zvoní."
Řekl poněkud přísněji a odvedl jí zase zpátky do ředitelny.

Pravda

25. ledna 2009 v 18:17 | Antal |  3tajemství
Bylo po půlnoci.Všechny obyčejné lidské dívky spaly.Lesem se ozýval děsivý šepot a později i tiché výkřiky.Yoshiro k sobě přisunul Taku a řekl : "Taku,teď mi věř."
Taka : "Co...co se tu děje?"
Yoshiro : "Tohle je normální škola...ve dne.Ale v noci,jakmile odbije půlnoc,nadpřirozené bytosti odhalí svou pravou tvář."
Taka : "Nadpřirozené bytosti?" Ptala se zmateně a se strachem v očích.
Yoshiro : "Teď nemám čas ti to vysvětlovat.Musíš se vrátit,než tě ucítí."
Vzal Taku do náručí a běžel s ní lesem k ubytovnám.Běžel rychle,že Taka nestíhala ani sledovat okolní stromy a keře.V půli cesty se Taku pohled zastavil u Yoshira a když se podívala před sebe,byla tam větev,spadlého stromu.Taku vyletěly oči z důlku,praštila se do hlavy a bleskurychle vylétla z Yoshirovi náruče.
Yoshiro : "Taku!Promiň,omlouvám se,neviděl jsem ji,promiň." Seskočil k ní a pomáhal jí vstát.
Akemi : "Jak...romantické." Pověděla znechuceně a vyšla ze stromu.
Taka : "A..Akemi?" Zeptali se její ústa zmateně a oči hleděly na Akemi,která byla v černých šatech,z kterých jí visel ďábelský ocas.Byla také vyšší a v očích měla plamen pekla.Byla ještě děsivější než obvykle a to si Taku myslela,že to není možné.Yoshiro Taku odsunul za sebe a vážně řekl : "Akemi,nech ji odejít!Ona sem nepatří!"
Akemi s vražedným pohledem mlčela a za ní odpověděla Rin,která se zničeho nic objevila na stromě,za nimi.
Rin : "Teď už patří."
Yoshiro pevně držel Taku a tvářil se vážně.Nedával to na jevo,ale v tu chvíli se hrozně bál.Né o sobě,ale o Taku.
Rin : "Neměl si k ní chodit,je to tvoje chyba.Teď umře!"
Taka se zalekla a Yoshiro rozčileně vykřikl : "Jen přes mou mrtvolu!"
Akemi : "Ráda ti tvé přání splním!"
Vyčarovala do své ruky obrovský meč a zaútočila na Yoshira.Ten uskočil i s Taku a běžel na ubytovny,jak nejrychleji mohl.Akemi běžela kousek za nimi.
Taka : "Dohání nás!"
Yoshiro : "To nic,neboj se."
Usmál se na Taku,ale bylo vidět jak velký má strach.Najednou se před nimi ozvala rána a oba odletěli pryč.
Yoshiro : "Taku?!" Vykřikl vyděšeně a rozhlížel se.
Rin : "Snad nehledáš ji?!" Vykřikla a držela Taku meč u hrdla.
Yoshiro : "Pusť ji!"
Rin : "Jinak co?" Odpověděla klidně a zatím je Akemi doběhla.
Yoshiro : "Ona je jen člověk!Nech ji!"
Akemi : "Si tak hloupý...proč se o ní tak staráš?Je to jen člověk.Sám si to řekl."
Rin : "Yoshiro!Odpověz mi,ale popravdě!Je člověk?"
I Akemi se zarazila "Cože?Proč se ptáš na tohle?Vždyť je člověk!Nebo ne?!"
Rin : "To ví jen Yoshiro...Už když přišla,něco jsem cítila,ale nejsem schopná zjistit co.Tys jí líbal,ty víš,co je...odpověz a zachráníš ji."
Yoshiro se podíval na zmatenou Taku a odpověděl : "Je to...."

Proměna

24. ledna 2009 v 23:52 | Antal |  2tajemství
Zvonilo na první hodinu.Taka byla ještě pořád nesvá a navíc Mariko,Kuri,Toshi i Manami,chodili do jiné třídy.Seděla vzadu u okna,všichni se na ní pořád dívali a něco si šeptali.Potom se otevřeli dveře a do třídy vstoupila učitelka.Byla docela mladá,oblečená jako školačka.Sedla si na stůl a řekla : "Kdo byl na snídani?" Dívky se zarazily,proč se ptá zrovna na toto a s údivem jí pověděli,že tam byli všichni.
Učitelka : "Tak to jste to taky určitě viděli" usmála se na Taka a šla k ní
"Máš obrovské štěstí,víš to!Ale podíváme se,jestli to štěstí máš i v matematice.Pojď k tabuly."
Taka jen vstala,zakopla a spadla.Všichni se jí smáli,ale učitelky jí pomohla vstát.
"To nic" řekla a napsala Taku na tabuli rovnici,ta jí spočítala i když se jí zlomila křída a s úlevou si šla sednout.
Učitelka : "Tak dobře,ale dnes si dáme trochu volnější hodinu,ne?Je přeci první.Já jsem Asuka,vaše třídný,ale chci,aby jste mě brali hlavně jako kamarádku.Když budete potřebovat pomoct,jsem tu!"
Zbytek hodiny byl oddechový a o přestávce pro Taku ostatní došli,že půjdou na chvilku na střechu.Chodí tam většina studentů,i když je zima,protože je to uklidňující místo.
Toshi : "Rozhodla jsem se,že bych mohla začít hrát na bicí,co myslíte?"
Manami : "Nevím,když si vzpomenu na to piáno,hudba není tvoje silná stránka"
Ruka : "Zkus kytaru,ta je lepší"
Toshi : "To nejde,na tu umíš ty"
Taka : "Já myslím,že bys to měla zkusit"
Mariko : "Souhlas s Taku!"
Toshi : "Tak jo!A co ty,Taku,hraješ na něco?"
Taka : "Jo..na nervy,ale jinak na nic" Všichni se začali smát,když se u nich objevil ředitel.
Ředitel : "Zdravím"
"Dobrý den" dívky pozdravily.
Ředitel : "Tak co,Taku,jak se ti tu líbí?"
Taka : "Líbí,děkuju řediteli"
Ředitel : "Říkal jsem ti,že mi máš říkat Yukitoshi." Sedli si k dívkám na schody.
"Ještě nikdy jsem neviděl Yoshira,tak nažhavenýho!Co si s ním dělala?"
Taka se začervenala a nevěděla co říct,když Mariko odpověděla za ní : "Já bych řekla,že ona nic!"
Ředitel : "No potom to tedy nechci vidět,až něco dělat bude!" Začal se smát.
Yoshiro : "Za to já ano" Všichni se ho lekli.
Manami : "Yoshiro!Chodíš jak duch!"
Yoshiro se začal smát,přisedl si k Taku a chytl jí kolem pasu.
Yoshiro : "Jak ses měla?"
Taka : "Já..dobře...všichni jsou milí" Styděla se a celá rudá se nemohla na Yoshira ani podívat.
Yoshiro : "I já?" Usmál se na ní a znovu upoutali pozornost všech okolo.
Ředitel : "Nech jí aspoň vydechnout!" Chytl Yoshira a odtáhl od Taky.
"Vždyť je tu chudák nová a ty na ní poutáš pozornost!"
Yoshira : "Aspoň je poznat,že jsem po tobě"
Ředitel : "Vidíte to,jak je to velký,tak je to drzí."
Yoshiro : "Vidíš,že nejsem zas tak drzej.Vždyť jsem menší než ty."
Zazvonila na hodinu a všichni se vraceli do svých tříd.
Yoshiro : "Můžu tě doprovodit?"
Taka : "Jo..."
Chytl jí za ruku a šli.Šli pomalu a když byli u Taku třídy,chodby již byli prázdné.Yoshiro se k Taku otočil a objal ji.
Yoshiro : "Uvidíme se na obědě?"
Taka : "Snad..."
Yoshiro pohladil Taku po tváři a chtěl ji políbit,když Asuka otevřela dveře.
Asuka : "Jdeš pozdě a ty Yoshiro,by ses měl taky vrátit."
Yoshiro neřekl ani slovo a odešel.
Asuka : "Tak pojď."
Taka vešla a znovu na ní všechny dívky zírali.Den běžel pomalu,ale konečně byla 1hodina a šlo se na oběd.U stolu na ní už kamarádky čekali a hned se jí ptali,co se dělo,jestli jí Yoshiro políbil,ale nakonec byli zklamané.
Ruka : "To jí tu pusu,nemohl dát dřív,je nějakej zpomalenej."
Toshi : "Ale aspoň je to romantický,to ta učitelka měla jít dýl."
Taka : "A on nestuduje?"
Manami : "Ne,střední dodělal a na vysokou nechce,většinu času teď tráví tady a myslim,že od teď tu bude na furt."
Smáli se potom ještě cellý oběd,ale Taka se zdála neklidná.Pořád přemýšlela,jestli přijde.V hlavě jí zněla věta : "Uvidíme se na obědě?" ale Yoshiro nikde.
Mariko : "Měl přijít?"
Taka : "Cože?!"
Mariko : "Takže jo.Nic si z toho nedělej,občas se takhle zdejchne."
Taka sklonila hlavu a dojedla.Potom šli všichni do pokojů a na chvilku si lehli.
Mariko : "Je hezkej"
Taka : "Jo"
Mariko : "Jo?Všechny holky by si kvůli němu prsty uhrizli."
Taka se podívala na svoje prsty a řekla : "Proč zrovna prsty?"
Mariko : "To máš jedno.Jen jsem chtěla říct,že ..."
Taka : "Co?"
Mariko : "Možná je výjmečný..."
Taka : "Je hezký..."
Mariko : "Víš možná není jen hezký..."
Taka : "Je určitě i chytrý a šikovný."
Mariko : "Takhle jsem to nemyslela,víš...on"
Taka : "Co?Stalo se něco?"
Mariko se usmála "Ne,nech to plavat."
ale bylo poznat,že jí něco chtěla říct.Něco důležitého.
Odpoledne hráli přehazovanou a pak když se setmělo,šli do pokojů.Byla tma a všichni už spali,jen Mariko s Taku si povídali.Odbila jedenáctá a obě už usínali,když někdo zaťukal na okno.
Taka : "Někdo ťukal na okno?"
Mariko : "Asi.."
Taka : "Ale vždyť jsme ve 4.patře"
Znovu někdo zaklepal a obě vstali z postele.Mariko otevřela okno a poté se usmála.Oknem vlezl dovnitř Yoshiro a oklepal se od sněhu.
Yoshiro : "Omlouvám se,asi tu budete mít ode mě mokro"
Taka : "Ale...vždyť tohle je 4.patro!Jak?"
Yoshiro : "Umím šplhat" Usmál se a zeptal se pokorně Mariko : "Mohl bych ti jí na chvilku ukrást"
Mariko : "Copak se zloděj ptá?" Zasmála se a Yoshiro vzal Taku do náručí.Když byli v okně,ještě Mariko řekla : "Do půlnoci je hodina...nezapoměň." Pak Yoshiro skočil z okna.Taka se ho držela jako klíště a rozklepaným hlasem vykřikla : "Yoshiro,spadneme!" zavřela oči.Když je otevřela,stáli na zemi.
Taka : "Jsi i dobrý skokan?"
Yoshiro : "Přesně..."
Taka : "Tahle je blbost!"
Yoshiro : "Věř mi..."
Nesl jí v náručí do lesa až k malému potůčku.
Taka : "Úžasné..."
Yoshiro : "Doufal jsem,že se ti to tu bude líbit."
Položil ji na zem a sedl si k ní.Chvilku si povídali a pak nadešla ta chvíle.
Yoshiro : "Teď už nás nikdo nevyruší..."
Sklonil se k ní a políbil jí.V tu chvíli,kdy otevřeli oči,odbila půlnoc a Yoshiro se změnil.Jeho vlasy byli jako zlato,svaly se zvětčili a oči zrudly.
Taka : "Yoshiro...?"
Yoshiro : "Zapomněl jsem..." Sklonil smutně hlavu a položil ji na rameno Taku.Pevně ji objal.A když hodiny přestali bít,lesem se ozval šepot.

Postavy *Mystery night*

24. ledna 2009 v 21:35 | Antal |  postavy
Taka je hlavní hrdinka.Zezačátku je to stydlivá,nešikovná dívka,ale když se na internátní škole zaplete s nadpřirozeními bytostmi,její život se zcela změní.
Yukitoshi je ředitel školy,který o všem co se kolem děje ( i o boji nadpřirozených bytostí ) ví,ale snaží se do toho osobně nezaplést *vše proto řeší přes svého syna* Je to vtipálek a nikdy na sobě nedává znát,že má starosti.

Yoshiro je syn ředitele a také nadpřirozená bytost,proto do školy často chodí,aby urovnal nepokoje.Je velmi přímí a proto,když uvidí Taku,která se mu líbí,nejde na to obloukama.
Ayume je teta Taku,která ji jako jediná z rodiny bude navštěvovat.Vždy ji podporuje a má ráda adrenalin.
Mariko je spolubydlící Taku,která je také nadpřirozená bytost a nic nebere vážně.
Kuri je kamarádka Taku,která o nadpřirozenu nemá zdání,ale už delší dobu,něco o Mariko tuší.
Manami je taky Taku kamarádka a o nadpřirozenu neví,ani jí to nezajímá.Ráda pomlouvá a věnuje se tanci.
Toshi je sestra Tayi,obě o nadpřirozenu ví,ale jsou normální lidi.Toshi je na straně dobra *kamarádka Taky* a Tayi se oddala zlu.Přes to všechno spolu ve dne vycházejí,ale jakmile se setmí,jdou si po krku.
Taya je mladší sestra Toshi,která by pro Rin obětovala život.
Rin je všemi ve škole obdivovaná,ale jakmile se setmí je z ní nemilosrdná zabijačka.

Akemi je spolubydlící Rin.Patří k tvrdčím dívkám a chce za každou cenu zabít Taku.
Asuka je nejen učitelka,ale i nadpřirozená bytost.I když je na straně Rin,k Mariko a ostatním,které se v noci snaží zabít,se chová přátelsky.

Suki je strážný anděl Taku,ale spíš než aby jí pomáhala jí dělá různé naschvály,díky kterým ale Taku rychle sílí a naučí se ovládat svoje schopnosti.Je stydlivá,ale zároveň se nebojí udělat,co musí.
Hana je elf.Ovládá květiny a snaží se okouzlit Yoshira *mimo detail zabít Taku*


Leiko se objeví jen na chvilku,aby pomohla Taku.Je to bývalá studentka,která umí odhalovat pravé já nepřítele a dokáže ho ochromit.Je hodná a milá,ale smrti se nebojí.

Kano je ohnivej muž.Přejde na DÍVČÍ internátní školu pod záminkou,že ho ode všat vyhodili,což není pravda,protože ve skutečnosti je Kano velmi chytrý.Po chvilce se přidá k Rin a společně s Hanou se snažího Taku a Yoshira rozdělit *proč asi* XD

Postrádáte v povídce pořádně zlou postavu? Tak nebuďte smutní ! Cho sice vypadá neškodně,ale za její dívčí tvářičkou se skrývá zloduch.Ta udělá v povídce pár MENŠÍCH změn.Objeví se v 19.dílku XD

A zase chalan ! Stejný bílý vlásky jako u Rin...čím to asi bude XD
Kichiro není zlý,ale Cho ho ovládá a tak bude bojovat i proti svým sestrám.
Emi a Kana jsou elfská dvojčata,která stvořila Cho,aby jí pomohli zabít Taku a získat její moc.

Polibek

23. ledna 2009 v 22:32 | Antal |  1tajemství
Nastává zima.Stromy jsou zahalené bílým závojem a nad nimi poletují sýkorky,které jako jedny z mála ptáků neodlétly.Z nebe padá sníh a na okna kreslí čaroděj,který přichází jen v tento čas.Kam se podíváš,tam je bílo.Rampouchy se dívají,jak lidé v tlustých bundách,čepicích a s šálou chodí okolo.A tam kde není sníh,se můžete sklouznete po ledu,třeba jako Taka,dívka z malého lázeňského městečka Hakone.Už od mala pořád padá a nic se jí nedaří.Rodiče doufali,že je to jen tím,že je malá,ale pak pochopili,že tím to není a proto jí před rokem poslali do dívčí internátní školy.Taka s nimi nikdy moc nevycházela a proto,když jí poslali pryč,byla docala ráda.Do školy jí vezla teta Ayume,snad jediný člověk z rodiny,který jí měl rád i přes to,jak byla nešikovná.Vždycky jí říkala : "Až vyrosteš,všechno se spraví." a na tuto větu si Taka vždy vzpomněla,když jí bylo nejhůř.Jeli několik hodin a několikrát se zastavovali,ale když konečně dorazili do Hirošimi,byli překvapeni.Jeli lesem,až do jeho středu a tam stála obrovská budova,překrásná škola.Od ní pak vedlo několik cest,jedna také do ubytovny.Byla taktéž velká a krásná,ale Taka se cítila velmi nejistá.Ayume jí povzbuzovala,ale i když chtěla,nemohla s ní dál zůstat.Dovedla jí k řediteli a odešla.Taka byla dost stydlivá dívka.Stála před dřevěným stolem,za nímž seděl ředitel,dívala se do země a v ruchách mačkala malinkatý papírek.Ředitel se po chvilce ticha začal smát.Taka zvedla hlavu a s nechápajícím pohledem se na ředitele upřeně dívala.
Ředitel : "Vítám tě tu!Budeš asi dost stydlivá,ale to se změní.Vždycky přijde maličká uplakaná dívenka a po týdnu je z ní vysmátá puberťačka!"
Taka : "Já nejsem uplakaná" ulétlo jí to z úst,ale ředitel se jenom smál,a objal ji
Ředitel : "Tak dobře.Říkej mi Yukitoshi.Budem si určitě rozumět!"
Taka byla z ředitele celá vykulená,ale on se choval přátelsky a vedl Taku na její pokoj.Šli až do 4.patra nakonec a v pokoji už čekala menší skupinka dívek.
Mariko : "Ahoj,já jsem Mariko.Budeme spolu na pokoji." Řekla s úsměvem menší dívenka s bílými vlasy,svázanými do dvou culíků.
"Tohle je Manami,Kuri a Toshi." ukázala na ostatní dívky a ty velmi přátelsky pozdravili.Jen ředitel zavřel dveře,už dívky Taku zpovídali,odkud je,co má ráda a povídali jí všechny školní drby.Na obědě jí potom ukazovali,na koho by si měla dávat pozor.
Manami : "Támhleta dívka je Rin,od té se drž dál." Ukázala na vysokou dívku,kterou každý obdivoval,jak je nádherná a zdvořilá.
Taka : "Proč?Vypadá přátelsky"
Toshi : "Vypadá,ale není,měla by ses jí vyhýbat a úbec všem okolo ní."
Taka se divila a ptala se dál : "A ta vedle ní?Kdo to je?"
Kuri : "Akemi,jednou mě zmlátila,že jsem na ní prý zírala,jen na to vzpomínám,bolí mě celý tělo!"
Toshi : "Nejsi jediná,já do ní jednou omylem narazila" Zasteskla si,když jí zezadu objala menší dívka,která jí byla dost podobná a řekla : "Hezké ráno!" S úsměvem a pak uviděla Taku
"Ahoj,ty budeš nová" přistoupila k ní "Já jsem Taya,určitě ti o mě neřekli.Jsem sestra Toshi"
Taka : "Jste si podobné..."
Toshi : "Měla by ses najíst" Strčila Taye do pusy velký kus chleba a Taku se začala smát.
"Tolik smíchu po ránu" Ozvalo se za Manami a všichni se otočili.Stála tam Rin s podivným úsměvem a dívala se na Taku.
Rin : "Ty jsi ta nová?"
Taka : "Jo.."
Mariko : "Snad jí nejdeš zpovídat"
Rin : "Ne,to jsi už určitě udělala ty"
Mariko : "Cccc,paní chytrá si dovoluje"
Rin : "Ale ty by sis něco měla odpustit,třeba snídani"
Mariko : "Cože!?"
Rin : "Jsi tlustá"
Mariko se rozčílila a skočila na Rin se slovy : "Ty jsi tlustá!"
Celá škola na ně koukala,když Mariko od Rin odtrhl jakýsi mladík.
Yoshiro : "Doufám,že se perete aspoň kvůli mě"
Všechny dívky se rozplývali.Každá z nich by dala život jen,aby se na ní Yoshiro podíval.
Rin : "Měl by si jí dát vodítko" Obrátila se a i s Tayou a Akemi odešla.
Mariko se začala hrozně vztekat a ještě několik minut kolem sebe kopala jak šílená.
Po té si sedli ke stolu a začali jíst.Yoshiro odešel k řediteli a o něčem s ním mluvil.
Toshi : "Nemůžeš to tak brát...Nejsi tlustá"
Dívala se jak Mariko jezdí vidličkou po jídle sem a tam.
Mariko : "Já bych jí..."
Manami : "Nezírej na něj tak,Taku"
Taka obrátila pohled z Yoshira na Manami "Cože?"
Manami : "Ať na Yoshira tak nezíráš,nemusí každý vědět,že ses zamilovala" Všichni se zasmáli.
Taka :"Ne!To ne!Jen je to dívčí internátní škola,divím se,jen.."
Kuri : "Je to syn ředitele,chodí sem často,ale nikdy žádnou dívku nikam nepozval,vždycky když se ho někdo zeptal řekl"
Všichni společně řekli : "Na dívky nemám čas" a začali se smát.
Taka : "Aha.."
Kuri : "Aha..."
Taka : "Co?"
Kuri : "Nic"
Chvíli bylo ticho a pak Toshi řekla : "Už"
Mariko : "CO?"
Toshi : "Něco"
Kuri se usmála
Mariko : "CO????"
Toshi : "Yoshiro"
Mariko : "Cože?" pořád nechápala
Kuri : "Yoshiro kouká na Taku"
Taku zaskočilo jídlo.Potom se podívala na Yoshira,který se na ní díval a mírně se začervenala.
Kuri : "Usmál se" V celé jídelně jako kdyby se zastavil čas,všechny dívky se otočili a Taka nevěděla co dělat.Yoshiro položil příbor,vzal tác a šel ke stolu,kde seděla i Taka.
Yoshiro : "Můžu si sednout?"
Mariko : "Jo" Uolnila mu místo vedle Taku,která byla nervózní a čím dál víc se začínala červenat.
Yoshiro : "Bojíš se mě?" Zeptal se Taky
Taka : "Ne.." Dívala se do stolu a kroutila vidličkou,když jí Yoshiro chytl za druhou ruku a řekl : "Tak proč se klepeš?"
Taka : "Já...je mi zima" Ostatní se začali smát.Yoshiro si sundal mikinu a dal jí na Taku.
Yoshiro : "Měla by jsi pořádně jíst,né si s jídlem hrát" Nabral jí jídlo na vidličku a dal jí to do pusy.
Taka : "Všichni na nás koukají..."
Yoshiro : "Tak to by jsme jim tu podívanou měli oživit" Naklonil se k ní a chtěl jí políbit,když ho chytl ředitel : "Je čas jít!" Yoshiro se na Taku usmál a odešel.

Tajemství noci

23. ledna 2009 v 22:25 | Antal |  Tajemství noci
* Mystery night *


Postavy - Kdo je kdo ?

Anketa - Anketa Mystery Night

Výkresy - výkresy postav MN


Díly :

1.díl - Kiss ( Polibek )

2.díl - Transformation ( Proměna )

3.díl - Truth ( Pravda )

4.díl - Origination ( Původ )

5.díl - First ( Poprvé )

6.díl - Pickle ( Průšvih )

7.díl - Right to life ( Právo na život )

8.díl - Duty ( Povinnost )

9.díl - Wish ( Přání )

10.díl - Friendship ( Přátelství )

11.díl - Surprise ( Překvapení )

12.díl - Please believe me ( Prosím,věř mi )

13.dil - Friendly Fight( Přátelský boj )

14.dil - Ball ( Ples )

15.díl - Vengeance ( Pomsta )

16.díl - Holidays ( Prázdniny )

17.díl - Ask for pardon ( Popros o milost )

18.díl - Raining ( Prší )

19.díl - Song ( Píseň )

20.díl - Why just now ? ( Proč právě teď ? )

21.díl - Come closer to me ( Pojď ke mě blíž )

22.díl - Awakening ( Probuzení )

23.díl - After the death ( Po smrti )

24.díl - Last hope ( Poslední naděje )

25.díl - Peace ( Pohoda )