Setkání

18. října 2008 v 22:53 | Antal |  3.díl
Tak už je tu 3.díl povídky Anděl smrti a to dílek s názvem " Setkání " snad se bude líbit XD vše pod perexem


Takara : " To byl skvělej den " protáhla se.

Byli zrovna na paloučku a sledovali západ slunce.

Naomi : " Taky ... děkuju "

Takara se zarazila

" Ale za co ? "

Naomi : " Že jsi mě nenechala jít samotnou " podívala se na Takaru a usmála se.


Druhý den v ředitelně :

Ředitěl : " Naomi chápu,že jsi tu nová,ale to tě neomlouvá,jsi tu,aby jsi se učila a co se týče tebe Takaro,tak si budu muset promluvit s rodiči.Tohle je jedna z nejlepších škol a já netoleruji jakékoli porušování pravidel,která jsou jasně stanovena!"
Káral ředitel obě dívky,ale Naomi se jen tak nedala.

Naomi : " Pane řediteli,my jsme,ale jen pomáhali paní Mině v knihovně,říkala,že to potřebuje přerovnat,ale nikdo na to nemá čas,tak to dělá ona a my jsme jí pomohli,přeci jen to šlo rychleji a byla to práce pro školu. "

Ředitel : " Zvláštní,Mina mi nic neřekla...,jestli mi lžete...!" řekl a poté šel zavolat paní učitelku

Mina : " Dobrý den,volal jste mě? "

Ředitel : " Ano,co jste dělala včera ? "

Mina : " Přerovnávala jsem školní knihovnu. " dívala se podezíravě na dívky

Ředitel : " Sama ? "

Mina : " Ne,dívky mi pomáhali. "

Takara vykulila oči a otevřela pusu.Když se však podívala na Naomi,viděla jen jak se usmívá a učitelka Mina také.Ředitel se dívkám omluvil a ty společně s učitelkou odešli.

Na chodbě -

Mina : " Nechtěli by jste mi něco vysvětlit ? "

Naomi : " Chtěli jsme si jen jeden den odpočinout ... "

Mina : " Příště vás krýt nebudu,nezapomeňte na to. "

Takara : " Ale jak...jak jste věděla co říct,proč ... ? " byla celá zmatená

Mina : " Včera jsem vás tu celý den neviděla a tak mi došlo,že jste se někde ulili a drobná lež,čas od času neuškodí. " usmála se na dívky a odešla.

Takara : " Tohle je klika,to je hrozná klika! " oddychla si

Naomi : " Musíš jen věřit,že to vyjde,nic jiného to není... " koukla se na Takarau a dodala : " ani klika ... " v tom momentu však neviděla na cestu a zrovna někdo otevřel dveře.Naomi do nich narazila,praštila se do hlavy a spadla na zem.

Takara : " Naomi,dobrý ? " pomohla ji vstát.

Naomi se postavila a jak zvedla hlavu uviděla za tváři Takary také tvář chlapce,který zaslechl ránu.Přesně teď.V tomto momentě se jejich oči střetly a jako by si v sekundě řekli tisíce slov.

Takara : " Naomi ? " zeptala se a když uviděla,že ji nevnímá,otočila se za směrem kam se dívá a potichu řekla : " Je to jako ten sen ... "
Chlapec k Naomi přistoupil a ta zůstala stát,jako by jí tělo někdo zmrazil.
Chlapec,který před ní stál,jako by byl ten,kterého kdysi milovala.
Naomi se před očima zjevili vzpomínky na dávnou minulost,na tu bolest,smutek a žal,až své smutné oči sklonila k zemi.Chlapec ji tvář pozvedl výše a pak s láskyplným pohledem k ní přiklonil hlavu.

Ředitel : " Co se to tu děje! "

Takara : " Teď ne! " vykřikla a pak si rychle zakryla ústa. " Promiňte ... "

Ředitel : " Myslím,že dnes už toho bylo dost,tady nejsme v hotelu! "

Chlapec musel odejít,ale ani jeden na druhého nezapomněl.


Večer v pokoji -

Takara : " Ty se máš... "

Naomi : " Cože ? "

Takara : " No ještě řekni,že takovýhle chlapeček je jen náhoda,vzpomínáš na ten tvůj sen!Ty jsi snad anděl" zachychotala se a Naomi si jen vzpomněla na minulost

Takara : " Dobrou "

Naomi : " Dobrou ... "
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama